—Wzóa to benne' beyaze' lba uba ka' gan nak ḻo yežlyó chie'. Bzoe' to le'je chen, na' bche'ne' to yežw yej gan wsíe' x̱is uba ka'. Bene' to yo'o gope gan nak ža'le gan wak to benne' wie' da' ka'.
’Naž bdie' yežlyó chien' ḻo na'gak benne' wen žin ka', nich sí'gake' gachje da' wneẕjwen, na' wyeje' yež zi'to'. 2 Kate' bžin ža wchíbgake' da' ẕbian, bseḻe'e to bi' wen žin chie' chejx̱i'be' ḻo na'gak benne' wen žin ka' dan' žeyaḻa' che x̱anbe' che da' wbíagak lba uba ka'. 3 Naž benne' wen žin ka' béx̱wgake' x̱kwiden', na' béngake'-be' zi'. Beséḻa'gake'-be' ká'zebe'. 4 Naž x̱an yežlyón' bseḻe'e yetó bi' wen žin chie', na' x̱kwide' ni bžé'egake'-be' yej, na' bḻá'gake' yichjbe'. Béngake'-be' zi'. 5 Naž x̱an yežlyón' bseḻe'e yetó bi' wen žin chie', na' x̱kwide' ni bétgake'-be'. Ḻezka' bseḻe'e x̱kwide' zanže bi' wen žin chie' ka', na' bénḻe'egake' baḻbe' zi', na' bétgake' yebaḻbe'.
6 ’Biž wzóa no benne' nga'ne' che x̱an yežlyón'. Nga'nze to x̱kwide' byo chie', na' nží'iḻe'ele'-be'. Kate' wzé ḻawte bseḻe'e ẕi'ne', na' wnné': “Gápegake' ẕi'na' ba la'ne.” 7 Naž benne' wen žin ka', ḻa' ḻégakze' wnnágake': “X̱kwide' ni žeyaḻa' chebe' yežlyó nga. Le cho'o, gotžo-be', na' ga'n yežlyó nga chežo.” 8 Che ḻen béx̱wgake'-be', na' bétgake'-be'. Bžó'ngake'-be' na'le ḻo yežlyón' gan degak lba uba ka'.
—¿Nakx̱ gon benne' x̱an yežlyón'? Yide', na' gote' benne' wen žin ka', na' wdíe' yežlyón' ḻo na'gak benne' yoble.
10 ’¿Bi beḻ-le da' nyejw ḻe'e yiche la'y? Ki ẕnnan:
Yej na' da' bzoagak benne' wen ze'e ka' cheḻa'ale,
na'a naken yej ḻen blo che ze'e.
11 X̱anžo Dios bene' ga naken ki,
na' žebán ḻáže'žo kan nak da' ẕḻe'elžo.
12 Naž gónegekle' séngake' Jesusen' dan' nnézgekle' bsaka' ḻebe' ki kan nak chégake', san ẕžébegake' benne' yež ka', benne' nníta'gake' ga na', na' che ḻen belka'ne' Ḻe', na' beyéjgake'.
Ka nak da' ẕchíẕjwgake' benách ka' ḻo wláz benne' Sésar
(Mt. 22:15‑22; Lk. 20:20‑26)
13 Wdé na' benne' yodo' wnná bia' ka' bséḻa'gake' gan zoa Jesusen' baḻe benne' yodo' fariseo ka' ḻen benne' ka' žónḻengake' Herodes tẕen, nich góngake' ga bi da' nna Jesusen' nich gak yesbága'gake' Ḻe' ẕia. 14 Benne' ka' bžíngake' gan zoa Jesusen', na' belyi'e Ḻe':
—Benne' wsedle, nnezlto' ẕchaḻjo' da' naken dot da' li. Bi žeklo' da' želnnaze benách ka', dan' bi ẕwíazo' da' ẕḻoé'ezele kwingak benách ka', na' ḻo da' naken da' li žsedlo' da' žénele Dios gongak benách ka'. ¿Žonn da' bchi'le Moisés neto' latje chiẕjw lazto' da' ẕchíẕjwgake' ḻo wláz Benne' Sésar, benne' zi'to', bennen' ẕnná bi'e? ¿Wyíẕjwton' o bi chíẕjwton'?
15 Žákbe'ele Jesusen' ẕnnábgekle' Ḻe' ki dan' žénegekle' yesbága'gake' Ḻe' ẕia, na' gože' ḻégake':
—¿Biẕ chen' ẕžix̱le neda'? Le wḻoé'el neda' to mežw da' ẕkónlele žin nich ḻe'elan'.
16 Bḻoé'egekle' Ḻe' ton, na' Jesusen' wnnable' ḻégake', na' wnné':
—¿Noẕ benne' da' ni ḻawe', na' le'?
Beží'igake', na' wnnágake':
—Che benne' Sésar da' ka'.
17 Naž Jesusen' gože' ḻégake', na' wnné':
—Le wneẕjw che benne' Sésar da' naken che benne' Sésar, na' che Dios da' naken che Dios.
Bebán ḻáže'gekle' che dan' bechebe Jesusen'.
Kan nak che yeḻa' žebán ḻo yeḻa' got
(Mt. 22:23‑33; Lk. 20:27‑40)
18 Naž bḻa'gak baḻe benne' yodo' saduseo ka' gan zoa Jesusen'. Benne' ki ẕnnágake' bi yebangak benne' gat ka'. Che ḻen belyi'e Jesusen', 19 na' wnnágake':
—Benne' wsedle, Moisés bzoje' cheto' cha' gat to benne' byo, bi zoa x̱kwide' chie', na' cha' ga'n no'le chie', bi' biche' bennen' žaḻa' wchág ná'ḻenbe' no'le wzeben', nich wzoabe' to x̱kwide' gakbe' x̱kwide' che bíche'ben'. 20 Wnníta'gak gaže bi' bíche'gakbe'. X̱kwide' byo nežw bchag ná'ḻenbe' to no'le, san gotbe', bi wzóa x̱kwide' chebe'. 21 X̱kwide' byo bežope bchag ná'ḻenbe' no'le wzeben', san ḻezka' gotbe', bi wzóa x̱kwide' chebe'. Ḻezka' goken che x̱kwide' byo beyonne. 22 Ka' goken, yógo'tebe' bchag ná'ḻenbe' no'len', na' bi wzóa no x̱kwide' chégakbe'. Kate' ze ḻawte, ḻezka' got no'len'. 23 Na'a, kate' yebangak benne' gat ka', ¿Nóẕlgakbe' gak no'len' chebe', dan' gážetebe' bchag ná'ḻengakbe' ḻe'?
24 Bechebe Jesusen', na' gože' ḻégake':
—Ẕchíx̱lele dan' bi nónbia'le da' nyejw ḻe'e yiche la'y, na' bi nnézlele kan nak yeḻa' wak che Dios. 25 Kate' yebangak benne' gat ka', bi wchág ná'gake', na' benne' byo ka' bi sóaḻengake' no'le ka', san gákgake' kan zej nak wbás la'y ka' che Dios, wbás ka' nníta'gake' ya'abá chie'. 26 Na'a, kan nak chegak benne' gat ka' cha' yebángake', ¿bi na' goḻ-le dan' bzoj Moisés? Ẕchaḻjen kan Dios bḻiže' ḻe' ḻo yag yéche'do' da' žeyen, na' gože' ḻe': “Neda' naka' Dios che Bran, na' Dios che Isaak, na' Dios che Jakob.” Dan' wnné' ki chégake', nak bia' zej nbane' ḻa'kze gótgake' zga'ale. 27 Dios nake' Dios chegak benne' ban ka', kege chegak benne' gat ka', benne' ka' nátgake' to chi'ize. Ẕchíxḻe'elele.
Da' bchi'le Dios žo'o da' naken blo
(Mt. 22:34‑40)
28 Ḻezka' bžin to benne' yodo' wsedle gan zoa Jesusen'. Benle' che Jesusen' dan' bcháḻjḻene' ḻégake', na' nnezle' cháwe'do' bechebe'. Che ḻen wnnable' Jesusen', na' wnné':
Da' ni naken da' bchi'le Dios ḻe'e da' naken blo. 31 Da' bchi'le Dios ḻe'e da' naken bežope, toze kan naken. Ki ẕnnan:
Žaḻa' ži'ilo' lježo' kan nži'il kwino'.
Bi zoa yetó da' bchi'le Dios ḻe'e da' nakžen blo ka da' chope ki da' wnnakze' Ḻe'.
32 Naž benne' yodo' wsedlen' gože' Jesusen', na' wnné':
—Cháwe'do' wnnó', benne' wsedle. Da' nak dot da' li ẕnno'. Toze nak Dios, na' bi zoa nitože no nak Dios. 33 Na' cha' nži'ilžo Dios dot ḻáže'žo, na' ḻen dot yeḻa' žejní'il chežo, na' ḻen dot yichj ḻáẕdo'žo, na' ḻen dot yeḻa' wak chežo, na' cha' nži'ilžo lježžo kan nži'il kwinžo, da' ki záka'žegaken ka yógo'te biado' ka' žotžo-ba' ḻo bkog la'y che Dios, na' ḻezka' ka yógo'te biado' ka' ẕzeyžo-ba' ḻo bkogen'.
34 Kate' benle Jesusen' ka cháwe'do' bechebe bennen', gože' ḻe', na' wnné':
—Yeláte'ze žiažje chio' nich si'o da' ẕnna bia' Dios.
Bi bežogle nitože benne' bi da' nnable' Jesusen'.
¿Noẕ benne' nak Benne' Cristo ẕi'ne'?
(Mt. 22:41‑46; Lk. 20:41‑44)
35 Kate' ne žsedle Jesusen' benách ka' gan nak ḻo ẕchil yodo', wnné':
