11 ’Ba nez ẕen gaken chele ḻe'e kate' wḻíž zi'gak benách ka' ḻe'e, na' kwia ḻáže'gake' ḻe'e, na' ḻo yeḻa' wen ḻaže' chégake' nnégake' chele dan' žónḻenle neda' tẕen. 12 Le yebél, na' le chaž ḻaže', dan' gak da' cháwe'ḻe'e chele kate' žinle ya'abá che Dios. Kan žaken chele, ḻezka' goken chegak benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios, benne' ka' wnníta'gake' zgá'alegake' ka ḻe'e, dan' ḻezka' wžía ḻáže'gak benách ka' ḻégake'.
Benách ka' che Jesús nákgake' ka zede', na' ka baní'
(Mr. 9:50; Lk. 14:34‑35)
13 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ḻe'e nakle ka zede' ḻo yežlyó nga, san cha' wnít zeden' yeḻa' sna'a chen, bi gak yeyonžon sna'a. Biž bi zakan', san ba naken da' cho'nžon, na' benách ka' wléjgaken'.
14 ’Ḻe'e nakle ka baní' ḻo yežlyó nga nich wḻoé'elele ḻaw da' nakle che Dios. Gakle ka to yež da' žen' to ḻaw ya'a, dan' bi gak gache' yežen'. 15 Kate' wzaḻjžo yi', bi ẕkáche'žon ẕan kak, san ẕzoažon sibe nich wza'nín' yógo'te benne' ka' nníta'gake' ḻo yo'on'. 16 Kan nak baní', ḻezka' gakle ḻe'e, dan' gonle ga gak bia' da' nakle ḻáwlegak yógo'te benách ka', nich kate' ḻé'egekle' da' nak chawe' da' žonle, naž wká'n ẕéngake' X̱ale Dios, Bennen' zoe' ya'abá.
Žsedle Jesús che da' wnná Dios ḻo na' Moisés
17 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Bi géklele bḻa'a neda' nich yeká'a da' ka' wnná Moisés o da' ka' bsédgekle benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios. Bḻa'a neda', kege nich yeká'a da' ka', san bḻa'a nich gona' dot da' zejlasgak da' ka'. 18 Da' li žapa' ḻe'e. Kate' ne de ya'abá, na' yežlyó nga, bi te ka'ze nitó díža'do', na' nitó da' wnná Dios kate' gakže yógo'te da' wnné' žaḻa' gaken. 19 Che ḻen, nóte'teze benne' wka'ne' ca'ze to da' do'ze da' ẕnna dižan', na' cha' wsedle' benne' ka' góngake' ki, benne' ni ga'nže' ka'ze ka yógo'te benne' ka' nníta'gake' gan ẕnna bia' Dios, Bennen' zoe' ya'abá chie', san bennen' gone' kan nak da' ẕnna dižan', na' cha' wsedle' benne' ka' góngake' ki, benne' ni gakže' benne' blo gan ẕnna bia' Dios, Bennen' zoe' ya'abá chien'. 20 Ḻezka' žapa' ḻe'e: cha' bi gonle da' nakže chawe' ka da' žongak benne' yodo' wsedle ka', ḻen ka žongak benne' yodo' fariseo ka', batkle cho'ole gan ẕnna bia' Dios ya'abá chien'.
Žsedle Jesús kan nak che no benne' ẕže'e lježe'
(Lk. 12:57‑59)
21 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ba bénlele kan wnnagak benne' wnná bia' ka' katen' góžgake' x̱a x̱to'le ka', na' wnnágake': “Bi gotle benách ka'. No benne' nake' wet benne' ka', nbage'e ẕia, na' chog Dios chie' gate'.” 22 Na'a, neda' žapa' ḻe'e: no benne' ẕže'e lježe' nbage'e ẕia, na' chog Dios chie' gate'. Ḻezka' no benne' ẕnnie' che lježe' nbage'e ẕia, na' chog benne' yolawe' chie' sake'e. Ḻezka' no benne' nnie' che lježe', na' nne': “Bia bi be nnezlba'” nbage'e ẕia, na' wak chog Dios chie' chejchoé'e ḻo yi' gabíl.
23 ’Ki naken, cha' le' zoa ko'o ḻo bkog la'y bi da' wneẕjo' ḻaw Dios nich yenít ḻawe' le', na' cha' chejsá' ḻažo'o ga na' zoa biẕ chen ẕža'a lježo' le', 24 bka'n dan' no'o na'ze, na' beyéj ližo'. Zga'ale bejká'n chawe' da' beno' che lježo' nich yenít ḻawe' le'. Naž da, wneẕjo' dan' no'o.
25 ’Cha' zoa no benne' yennable' le' bi da' ẕbago'o chie', na' chi'e le' gan wchi'a ḻaže' no benne' ḻe'e, begá'n chawe' ḻen bennen' kate' ne yo'ole nez, nich bi wdíe' le' ḻo na' bennen' wchi'a ḻaže'e le', na' bennen' wdíe' le' ḻo na' benne' žsejwe' liž ya, na' ḻe' wsejwe' le' liž yan'. 26 Da' li žapa' le', bi yežojo' ga na' na' zejte chiẕjo' dot da' nbago'o chie'.
29 ’Che ḻen, cha' yej ḻawo' ḻi ža gonen ga gono' doḻa', wlejen, na' wžo'nen. Gakže chawe' chio' wnito' to yej ḻawo', na' kege dotio' chazen ḻo yi' gabíl. 30 Cha' no'o ḻi ža gonen ga gono' doḻa', bchogen, na' wžo'nen. Gakže chawe' chio' wnito' to no'o, na' kege dotio' chazen ḻo yi' gabíl.
Žsedle Jesús kan nak che no benne' žežo'ne' ẕo'le'
(Mt. 19:9; Mr. 10:11‑12; Lk. 16:18)
31 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ḻezka' wnnágake': “Nóte'teze benne' žénele' yežo'ne' ẕo'le', žaḻa' wneẕjwe' to yiche chie' da' ẕnnan žežo'ne' ḻe'.” 32 Na'a, neda' žapa' ḻe'e, cha' zoa no benne' žežo'ne' ẕo'le', na' bi ẕnna' bi da' žon no'len', naž gon bennen' ga gon ẕo'len' doḻa' da' ẕka'n ditjen yeḻa' ẕchag na' cha' wchág ná'ḻene' benne' byo yoble, na' benne' byon', bennen' si'e no'len', ḻezka' gone' doḻa' da' ẕka'n ditjen yeḻa' ẕchag na'.
Žsedle Jesús che no benne' gon choche' x̱tiže'e
33 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ḻezka' bénlele kan wnnagak benne' wnná bia' ka' katen' góžgake' x̱a x̱to'le ka', na' wnnágake': “Bi gon ḻažo'o kate' gon chocho' x̱tižo'o ni'a che Dios, san žaḻa' gono' ni'a che X̱anžo Dios dot dan' ẕnno' gono' katen' gon chocho' x̱tižo'o ni'a chie' Ḻe'.” 34 Na'a, neda' žapa' ḻe'e, bi gon chochle x̱tíža'le. Cha' gon chochle x̱tíža'le, bi gonlen ni'a che ya'abá che Dios, dan' naken gan že' ẕnna bia' Diosen'. 35 Cha' gon chochle x̱tíža'le, bi gonlen ni'a che yežlyó nga, dan' nak yežlyó nga gan Dios ẕzoe' ni'e, na' bi gonlen ni'a che yež Jerusalén, dan' naken laž Dios, Benne' ẕente, Bennen' ẕnna bi'e. 36 Bi gon chocho' x̱tižo'o ni'a che yichjo', dan' bi gak gono' ga yeyák chich o gasj nitó yicha' yichjo'. 37 Žaḻa' nnázele: “o'” o nnázele: “o'o” dan' nak che da' x̱iwe' da' ẕdetlen kan nak diža' ni.
Žsedle Jesús kan nak che no benne' žezi'e wzón lježe'
(Lk. 6:29‑30)
38 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ba bénlele kan nak da' wnná Moisés, katen' wnné': “No benne' bi da' žone' che yej ḻaw lježe', ḻezka' le yebí'i chie', na' no benne' bi da' žone' che laye' lježe', ḻezka' le yebí'i chie'.” 39 Na'a, neda' žapa' ḻe'e: bi wži'ile che no benne' gone' ḻe'e da' ẕia, na' cha' no benne' kape'e x̱ago' ḻi ža, be' latje kape'e yetó x̱ago' yegle. 40 Cha' zoa no benne' gone' ga wchi'a ḻaže' to benne' le', na' kweje' ẕo', ḻezka' bneẕjw chie' laže' da' žx̱oa x̱kožo'o. 41 Cha' no benne' nzi' ḻo ne'e gon byene' go'o ywa' chie' gachje hora, wyejḻen bennen' dot to hora. 42 No benne' bi da' nnable' le', bneẕjwn chie', na' no benne' bi da' nnable' le' xtido', bi yi'o-ne' bi be de.
Žsedle Jesús žaḻa' ži'ilžo no benne' bi de žo'o chawe'
(Lk. 6:27‑28, 32‑36)
43 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ḻezka' bénlele dan' wnnágake': “Žaḻa' ži'ilo' no benne' nži'ile' le', na' žaḻa' žo'o no benne' bi de le' chawe'.” 44 Neda' žapa' ḻe'e, le ži'il benne' ka' bi zej de ḻe'e chawe'. Le nnable Dios gon chawe'e benne' ka' žḻiž zí'gake' ḻe'e. Le gon da' naken chawe' chegak benne' ka' ẕbia ḻáže'gake' ḻe'e, na' le wchaḻjḻen Dios, nnáblele-ne' gon chawe'e benne' ka' ẕnnégake' chele, na' žóngake' ḻe'e ẕia. 45 Cha' gonle ki, gakle ḻe'e ẕi'n X̱ažo Dios, Bennen' zoe' ya'abá, dan' žone' Ḻe' ga ẕza'ní' wbíž chie' gan zej nnita' benne' wen da' ẕinnj ka', na' gan zej nnita' benne' chawe' ka'. Žseḻe'e nis yejw chegak benne' chawe' ka', na' chegak benne' wen da' ẕinnj ka'. 46 Cha' nží'izelele benne' ka' nží'igekle' ḻe'e, ¿žon byenen no benne' wká'n ẕene' ḻe'e? Ḻezka' žongak benne' ka' bi zej nake' chawe', benne' ka' ẕchíẕjwgake' benách ka' ḻo wláz yež zi'to', dan' nží'igekle' ljéžgake' ka'. 47 Cha' žaple ba la'ne ljéžzele ka', ¿biẕe žonle da' nakže chawe'? Ḻezka' žongak benne' ka', benne' bi zej nónbi'e Dios. 48 San ḻe'e, le gak dot chawe', kan nak X̱ažo Dios, Bennen' zoe' ya'abá, nake' dot chawe'.
<- MATÍO 4MATÍO 6 ->
