Žaḻa' gon byenžo bi gonžo ga baga' no benne' doḻa'
(Mt. 18:6‑7, 21‑22; Mr. 9:42)
1 Jesusen' gože' benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen, na' wnné':
—Nníta'tezgak da' ka' žóngaken ga bága'gak benách ka' doḻa', san da' nyáche'ḻe'e gaken che bennen' žone' ga no benne' bage'e doḻa'. 2 Gakže chawe' che bennen' žone' ki cha' wgaḻa' yene' to yej da' žot, na' chejžó'n kwine' ḻo nisdo', nich bi gone' ga baga' no benne' chia' doḻa'. 3 Le wia binlo da' žonle. Cha' lježo' gone' le' ẕia, bzejni'ile', na' cha' yeyát ḻaže'e, benít ḻaw chie'. 4 Ḻa'kze gaže chi'i to ža gone' le' ẕia, na' cha' gaže chi'i yide' gan zo', na' yi'e le': “Žeyát ḻaža'a” žaḻa' yenít ḻawo' chie'.
Yeḻa' wak da' napžo dan' žejḻe'žo che Benne' Cristo
5 Naž benne' wbás ka' che X̱anžon' góžgake' Ḻe', na' wnnágake':
—Ben ga chejḻé'žeto' che Dios.
6 X̱anžon' gože' ḻégake', na' wnné':
—Chela' nak láte'ze kan žejḻe'le che Dios, na' nakzen ka to bínnedo' mostasa, gak ye'le yag ẕen ni: “Kwas ga ni, na' bejsóa ḻo nisdo'” na' gonen kan že'len.
Kan žaḻa' gon no benne' nake' wen žin
7 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Cha' zoa no benne' ládjwle ḻe'e, na' zoa to benne' ndo'w chie', benne' ẕga'ne' beže o ẕḻape', na' kate' yeyóž gone' x̱chin x̱ane', ¿žéklele ye' x̱ane' ḻe', na' nne': “Da, wžé' ye'j gawo'”? 8 O'o. Ki yi'e ḻe': “Bsí'ni'a da' gawa' neda'. Wzóa kwezo' wžío' da' ye'j gawa'. Teže na' gak ye'j gawo' le'.” 9 ¿Yi'e benne' ndo'w chie' na': “Žóx̱keno'” dan' bene' kan gože' ḻe'? Žekla' neda', bi gone' ki. 10 Ḻezka' gaken chele ḻe'e. Kate' ba benle yógo'te da' bchi'le Dios ḻe'e gonle, žaḻa' nnale: “Nakto' wen žin bi be záka'to', dan' bénzeto' da' žon byenen gonto'.”
Chi benne' zej de'e yižwé' leže
11 Kate' ne yo'o Jesusen' nez zeje' ḻo yež Jerusalén, wdíe' gan že'gak yeždo' ka' zej nbaben gan nbab Samaria, na' gan nbab Galilea. 12 Kate' bžine' to yeždo', bžojgak chi benne' zej de'e yižwé' leže zedjchággake' Ḻe', na' bgá'ngake' zí'to'le. 13 Zižje bḻížgake' Ḻe', na' wnnágake':
—Jesús, benne' wsedle, beyache' ḻaže'l neto'.
14 Kate' bḻe'el Jesusen' ḻégake', gože' ḻégake':
—Le chej, chejḻoé'el kwinle ḻawgak bx̱oz ka'.
Kate' ne zjake', beyákgake' chawe'. 15 Naž to benne' ládjwgake', katen' gókbe'ele' ba beyake' chawe', beyeje' gan zoa Jesusen'. Wnníe' zižje, na' bka'n ẕene' Dios. 16 Byechwe', na' bzechw ḻawe' ḻo yo ḻaw Jesusen', na' gože' Ḻe': “Žóx̱keno'.”
—Kan ḻa' dan' ẕnna bia' Dios, bi naken to da' ḻé'elelen. 21 Bi gak no benne' nne': “Bḻan' nga” o nne': “Bžinen ga na'.” Le wia nga. Ẕnna bia' Dios ḻo yichj ḻáẕdo'gak benách ka'.
22 Naž Jesusen' gože' benne' wsedle chie' ka', na' wnné':
—Žin ža kate' yénelele ḻé'elele ža yeḻá'a neda', Benne' Golje' Benách, san bi ḻé'elelen. 23 Ḻa'gak benne' yé'gake' ḻe'e: “Zoe' ga ni” o nnágake': “Zoe' ga na'.” Bi chejle ga na', na' bi gónḻenle ḻégake' tẕen. 24 Kan žak kate' žep yes, na' ẕza'nín' dot ya'abá, ḻezka' gaken kate' žin ža yeḻá'a neda', Benne' Golje' Benách. 25 Zga'ale kate' gak da' ni, žon byenen saka'a neda', na' benne' ka' nníta'gake' ža ni zoažo na'a wzóagake' neda' cheḻa'ale. 26 Kan gok ža na' katen' wzóa Noé, ḻezka' gaken kate' žin ža yeḻá'a neda', Benne' Golje' Benách. 27 Ža ni'te na' we'j bdáwgake'. Bchag ná'gake', na' bdégake' ẕí'ngake' ka' ḻo yeḻa' ẕchag na', na' zejte wyó'o Noé na' ḻo barkw ẕen na' da' nzin' arka, na' ḻa' gokte yejw da' bchinnjen yežlyó nga, na' bžia yin' yógo'tegake'. 28 Ḻezka' goken ža na' katen' wzóa Lot. We'j bdáwgake'. Gó'wgake', na' béte'gake'. Gózgake' yežlyó che chégake', na' béngake' yo'o che chégake'. 29 Kate' bžin ža na' katen' bežój Lot na' ḻo yež Sodoma, ka to nis yejw bex̱jw da' ẕzalj yi', na' bžia yin' yógo'tegake'. 30 Ḻezka' gaken kate' žin ža ḻa' ḻawa' neda', Benne' Golje' Benách.
31 ’Kate' žin ža na', cha' zoa to benne' yichjo'o, na' da' de chie' yo'on ḻo yo'on', bi žaḻa' yetje' nich chejx̱i'e dan' den chie'. Ḻezka' no benne' zoe' yix̱e' bi žaḻa' yeyeje' liže'. 32 Le yesá' ḻaže' kan gok che ẕo'le Lot na', bwie' x̱kóže'le', na' beyake' yej zede'. 33 No benne' že' ḻáže'ze' yeḻa' nban chie', wniten', san bennen' wsane' yeḻa' nban chie' ni'a chia' neda', gape chi'en'.
