Žsaka' ḻebe Jesús kan nak che to ẕila', bia wnitlba'
(Mt. 18:10‑14)
1 Bdobgak yógo'te benne' wechiẕjw ka' ḻen benne' nex̱jw ka' gan zoa Jesusen', nich wzé nággake' chie'. 2 Che ḻen benne' yodo' fariseo ka' ḻen benne' yodo' wsedle ka' wnnégake' chie', na' wnnágake':
—Bennen' žape' benne' doḻa' ka' ba la'ne, na' že'j žáwḻene' ḻégake'.
3 Naž bsaka' ḻebe Jesusen', na' gože' ḻégake':
4 —Cha' zoa no benne' ládjwle ḻe'e, zej nnita' to gaywá' ẕila' chie', na' cha' nitlba' toba', ¿bi wka'ne' bia tapḻalj to galje ka' gan nak ḻo latje dachen', na' cheje' chejdilje' ẕilan', bia nnitlba', kate' yežéḻžele'-ba'? 5 Katen' ba bežeḻ-le'-ba', ḻo yeḻa' žebél chie' yex̱óe'-ba' ža'a yene', 6 na' kate' yežine' liže', wtobe' lježe' ka' ḻen benne' ẕjo'o ḻi'a chie' ka', na' yi'e ḻégake': “Le yebél tẕen ḻen neda', dan' ba bežeḻ-la' ẕila' chia', bian' wnitlba'.” 7 Žapa' ḻe'e: ḻezka' gáta'že yeḻa' žebél ya'abá che Dios ni'a che to benne' doḻa', benne' yeyát ḻaže'e, ka gata' ni'a chegak tapḻalj to galje benne' chawe' ka', benne' žékgekle' bi žon byenen yeyát ḻáže'gake'.
Žsaka' ḻebe Jesús che to mežw da' wnitlen
8 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Wzóa to no'le nape' chi mežw plat. Cha' nitle to mežw plat na', ¿bi wzalje' yi', na' wlóe' ḻo yo'o chien', na' yeyiljen' binlo kate' yežéḻželen'? 9 Katen' yežeḻ-len', na' wtobe' no'le lježe' ka' ḻen no'le ẕjo'o ḻi'a chie' ka', na' yi'e ḻégake': “Le yebél tẕen ḻen neda', dan' ba bežeḻ-la' mežw plat na' dan' wnitlen.” 10 Neda' žapa' ḻe'e: ḻezka' yebéḻe'egekle wbás che ya'abá ka' ni'a che to benne' doḻa', benne' yeyát ḻaže'e.
Žsaka' ḻebe Jesús che to x̱kwide' wnitlbe'
11 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Wzóa to benne' wnníta'gak chope x̱kwide' byo chie'. 12 X̱kwide' nyache' gožbe' x̱abe', na' wnnabe': “X̱e, benn da' žeyaḻa' chia' che da' den chio'.” Naž x̱aben' wdise' chégakbe' da' nape'. 13 Wdé na', x̱kwide' nyachen' btobbe' yógo'te da' wẕi'be', na' wyejbe' to yež zi'to', gan ben ditjlbe' dot da' den chebe'. Benbe' da' kegle. 14 Katen' beyóž bdach dot dan' wẕi'be', na' gok wbín ḻo yež gan zoabe', na' byážjelbe'. 15 Naž wyejbe' wen žin che to benne' ḻo yežen', na' bennen' bseḻe'e-be' gan de to yežlyó chie' nich chejwawbe' koch chie' ka'. 16 Gok ḻáže'be' gawbe' yix̱e' ka'ze da' žawgak koch ka', san nitó benne' bi be bneẕjwen' gawbe'. 17 Naž beyát ḻáže'be', na' wnnabe': “Benne' zan nníta'gake' wen žin liž x̱a', na' deḻe'e da' že'j žáwgake', san neda' žatkza' ḻo yeḻa' ẕdon nga. 18 Yezá'a nga, na' yeyá'a gan zoa x̱a', na' yapa'-ne': X̱e, bena' doḻa' ḻaw Dios, zoe' ya'abá chie', na' ḻawo' le'. 19 Biž naka' neda' zi gaka' ẕi'no'. Ben neda' ka to benne' wen žin chio'.” 20 Naž beyo'obe' nez, zeyejbe' gan zoa x̱abe'.
’Kate' ne zeza'be' zi'to', x̱abe' bḻe'ele'-be', na' beyache' ḻáže'le'-be'. Taríaze bejchág x̱abe' ḻebe', na' beyeḻe'e yenbe', na' bnope'e-be'. 21 Naž ẕi'ne' na' gožbe'-ne': “X̱e, bena' doḻa' ḻaw Dios, zoe' ya'abá chie', na' ḻawo' le'. Biž naka' neda' zi gaka' ẕi'no'.” 22 Naž x̱abe' gože' benne' wen žin chie' ka', na' wnné': “Le chejléj to laže' da' záka'ḻe'en, na' le wakw-be'. Le ko'o to da' záka'ḻe'e x̱ben na'be', na' le wléj-be' ẕelbe'. 23 Le chejx̱í' to beže, bia ženne', na' le got-ba'. Gawžo-ba', na' gonžo lni. 24 Ki gonžo dan' gok x̱kwide' byo chia' ni ka to bi' gat, na' bebanbe'. Wnitlbe', na' ba beḻa'be' na'a.” Naž wzó ḻáwgake' žebégekle'.
25 ’Kate' ne žak da' ki, x̱kwide' byo wak che bennen' žonbe' žin yix̱e'. Kate' ne zeza'be', na' bežinbe' gawze ža yo'o, benlbe' ža' we' kwež, na' žak wyá'a ḻo yo'on'. 26 Naž bḻižbe' to benne' wen žin, benne' zoe' ga na', na' wnnablbe' ḻe' biẕen' žaken. 27 Benne' wen žin na' gože'-be': “Bežín bi' bicho'on', na' x̱o' wnné' gótgake' to beže, bia ženne', dan' bežinbe' binlo ḻo ne'e.” 28 Naž bža'a bi' waken', na' bi gónelebe' yeyo'obe' ḻo yo'on'. Naž bežój x̱aben', na' góta'yoele'-be' yeyo'obe'. 29 Beží'i bi' waken', na' gožbe' x̱abe', na' wnnabe': “Nnézkzelo' ba bena' x̱chino' zan yiz, na' nitó chi'i bi na' wži'a che x̱tižo'o, na' nitó chi'i bi na' gonno' to ẕíla'do', bia gáwḻena' lježa' ka'. 30 Na'a, kate' beḻá' x̱kwide' chio' ni, na' ben ditjlbe' da' ka' gota' chio', na' wdáḻenbe' no'le ḻe'e ka', beto' to beže, bia ženne', ni'a chebe'.” 31 Naž x̱abe' gože'-be', na' wnné': “Ẕi'na', le' zóaḻentezo' neda', na' yógo'te da' den chia', chio' nakkzen. 32 Žon byenen gonžo lni, na' yebelžo, dan' gok bi' bicho'o ni ka to bi' gat, na' bebanbe'. Wnitlbe', na' ba beḻa'be'.”
