4 Naž Bernabé ḻen Saulo jake' ḻo yež Seleusia dan' bseḻa' Dios Be' La'y ḻégake' ga na', na' belbene' to ḻo barkw da' bchen' ḻégake' gan nak to yežlyó ḻo nisdo' da' nzin' Chipre. 5 Kate' bžíngake' ḻo yež Salamina, bcháḻjgake' x̱tiža' Dios ga nak ḻo yo'o ka' gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios. Zej nchi'e x̱kwide' Ẕwa nich gákḻenbe' ḻégake'. 6 Kate' beyóž wdégake' yógo'te yeždo' ka' zej nnitan' ḻo yežlyó Chipren', da' zoan ḻo nisdo', naž bžíngake' ḻo yež Pafos gan bejx̱áka'gake' to benne' judío lie' Barjesús. Nake' benne' wžá' wen ḻaže', na' ẕnne' ẕchaḻje' ḻo wláz Dios. 7 Benne' ni zóaḻene' Serjio Paulo, to benne' wnná bia', benne' žejni'ile'. Benne' wnná bian' bḻiže' Bernabén' ḻen Saulon', dan' gónele' yenle' x̱tiža' Dios. 8 Naž benne' wžán' beži'e chegak Bernabén', na' Saulon', dan' gónele' gone' ga bi chejḻé' benne' wnná bian' che Dios. Benne' wžán' ḻezka' lie' Elimas ḻen x̱tíža'gak benne' zi'to' ka'. 9 Naž Saulon', bennen' ḻezka' lie' Pablo, bzóa choch ḻawe', na' zoaḻen Dios Be' La'y ḻe', bwie' Elímasen', 10 na' gože' ḻe':
—Le', benne' wen ḻaže', na' benne' wen da' kegle. Nako' ka ẕi'nkze da' x̱iwe', na' bi ẕḻe'elo' chawe' yógo'te da' naken chawe'. ¿Bi wsano' da' žono', ẕži'o che diža' chawen' che X̱anžon', na' žsejo' x̱nez no benne' žénele' chejḻi'e chie' Ḻe'? 11 Na'a, X̱anžo na'kze wsaka' zi'e le', na' choḻ yej ḻawo', na' bi ḻe'elo' wbíž baḻe ža ka'.
Ḻa' wchoḻte yej ḻaw Elímasen', na' wdé' nile na'le, žilje' no benne' gox̱we' ne'e, nich wchi'e ḻe'. 12 Katen' benne' wnná bian' bḻe'ele' da' goken, na' bebanle' kan nak x̱tiža' X̱anžon', na' bejḻi'e che Benne' Criston'.
Da' ben Pablo ḻen Bernabé ḻo yež Antiokía gan nbab Pisidia
13 Naž Pablo ḻen benne' ka' žónḻengake' ḻe' tẕen wžéngake' to ḻo barkw, na' bezá'gake' ḻo yež Pafos, na' bžíngake' ḻo yež Perje gan nbab Panfilia. Ḻo yežen' x̱kwide' Ẕwa bḻá'aḻenbe' ḻégake', na' beyejbe' ḻo yež Jerusalén. 14 Wdé na' bezá'gake' ḻo yež Perjen', na' jake' ḻo yež Antiokía gan nbab Pisidia. Ḻo yežen', katen' nak ža la'y chegak benne' judío ka', belyoé'e ḻo yo'o gan ẕdóbgake' nich yéngekle' x̱tiža' Dios, na' ḻo yo'on' wžé'gake'. 15 Naž to benne' zoe' ga na' beḻe' to da' bsedle Moisés, na' ḻezka' to da' wnná to benne' bchaḻje' ḻo wláz Dios. Wdé na' benne' wnná bia' che yo'on' bseḻe'e to benne', na' bcháḻjḻene' Saulon', na' Bernabén', na' wnné':
—Ḻe'e, lježto' ka'. Cha' nche'le to da' nnale da' wzejni'ilen neto', le nnan.
16 Naž wzó ža' Pablon', na' bchis ne'e nich kwé'gake' žize, na' wnné':
—Le wzé nag da' yapa' ḻe'e, benne' Israel ka', na' ḻe'e, nole ẕžébele Dios. 17 X̱anžo Dios, Bennen' ẕka'n ẕengak benne' Israel ka', wžekze' x̱a x̱to'žo ka', na' bene' ga belyánḻi'e katen' gókgake' benne' zi'to' ka' ḻo yežlyó Ejipto. Wdé na' ḻen yeḻa' wak ẕen chie' bebeje' ḻégake' ḻo yežlyón'. 18 Chopḻalj yiz Dios goke' ẕen ḻaže' ḻen ḻégake' katen' wdágake' dot ḻo yo biž ḻo latje dach. 19 Kate' beyóž bchinnje' gaže kwe' yež ka' wnníta'gaken ḻo yežlyó Kanaán, na' bneẕjwe' x̱a x̱to'žo ka' yežlyó chegak benne' ka'. 20 Wdé na', da' goken tape gaywá' chi yon yiz, Dios bnnite' benne' ka' nich wchi'a ḻaže'e ḻégake' na' zejte wzóa Samuel, bennen' bchaḻje' ḻo wláz Dios. 21 Naž belnnable' Dios wzóe' to benne' nich nna bi'e ḻégake', na' Dios bzoe' Saúl, ẕi'n Sis, to benne' nbábḻene' ẕa'só Benjamín ka' nich nna bi'e ḻégake', na' ki ben Saúl na' chopḻalj yiz. 22 Wdé na' Dios beké'e Saúl na', na' bzoe' Dabí nich nna bi'e ḻégake'. Dios bḻoe'ele' kan nak Dabín', katen' wnné': “Nnezla' Dabí, ẕi'n Isaí, žone' da' žaz ḻaža'a neda', na' gone' yógo'te da' žénela' gone'.” 23 Ladjw ẕa'só Dabín', Dios bene' ga golj Jesusen' nich yeslé' benne' Israel ka', kan zga'ale bchebe ḻaže' Dios gone'. 24 Zga'ale kate' bḻa' Jesusen', bchaḻj Ẕwa ḻawgak yógo'te benne' Israel ka' nich yeyát ḻáže'gake', na' yezóagake' nis. 25 Katen' za' yeyóž wcháḻj Ẕwan', na' wnné': “¿Noẕkze žéklele naka' neda'? Bi naka' Benne' Criston', Bennen' žaḻa' yide'. Le wia nga. Za' ḻa' Bennen' ga zoa' ni, na' neda' bi naka' zi kweja' ẕele' da' žleje'.”
26 ’Ḻe'e, ljéža'do' ka', ḻe'ekzle nakle ẕa'só Bran ḻen nole ḻe'e zoale nga, na' ẕžébele Dios. Dios na'kze bseḻe'e diža' ni chele nich yelale. 27 Benne' ka' wnníta'gake' ḻo yež Jerusalén ḻen benne' ka' wnná biá'gake' ḻégake', bi gókbe'egekle' Jesusen' nake' Benne' Criston', na' bi bejní'igekle' da' nyejw ḻe'e yiche dan' wnnagak benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios, žsedlen kan nak che Jesusen', ḻa'kze žóḻgaken' ža la'y ka', san ḻo yeḻa' bi žejní'il chégake' béngake' da' benen ga bžin dan' ẕnna dižan' katen' belchoge' che Jesusen' gate'. 28 Ḻa'kze bi bžéḻgekle' bi da' nbaga' Jesusen' nich chóggake' chie' gate', san belnnable' Pilato yi'e benne' ka' gótgake' Ḻe'. 29 Kate' beyóž béngake' yógo'te da' nyejw ḻe'e yiche kan žaḻa' gaken chie', belétjgake' Ḻe' ḻe'e yag kroze, na' belkache'e Ḻe' ḻo yežw ba. 30 Naž Dios besbane' Ḻe' ḻo yeḻa' got, 31 na' zan ža bḻoe'e ḻaw Jesusen' ḻawgak benne' ka' wdáḻengake' Ḻe' tẕen katen' wdé' gan nbab Galilea, na' bḻe'e ḻo yež Jerusalén. Na'a, ẕzoa ligak benne' ka' chie' Ḻe' ḻawgak benách ka'.
32 ’Ka' naken, ḻezka' neto' ẕcháḻjḻento' ḻe'e diža' chawen' kan nak dan' bchebe ḻaže' Dios gone' chegak x̱a x̱to'žo ka'. 33 Dan' bchebe ḻaže' Dios gone' chégake', Ḻekze' bene' ga goken ḻawžo žo'o, nakžo ẕa'sógake' ka'. Ki bene' katen' besbane' Jesusen', na' goken kan nyejw ḻe'e yiche gan zoa salmo da' chopen', dan' ẕnnan ki: “Le' nako' Ẕi'na'. Neda' bzoakza' Le'.” 34 Ka naken, Dios besbane' Ḻe' ḻo yeḻa' got nich bi kwia yi' beḻa' žen chie', Dios na'kze wnné' ki: “Wneẕjwa' chio' da' ba nez ẕen da' bchebe ḻaža'a che Dabí.” 35 Che ḻen ḻezka' nyejw ḻe'e yiche, gan zoa yetó salmo, da' ẕnnan ki: “Bi go'o latje ga'n benne' la'y chio' gan kwia yi' beḻa' žen chie'.” 36 Da' goken che Dabín' nak bian'. Wdé bene' žin ḻawgak benne' wláž chie' ka', kan Dios gože' ḻe' gone', naž gote', na' wló'ogake' ḻe' ḻo yežw ba gan wnníta'gak x̱a x̱ta'we' ka', na' wẕía yi' beḻa' žen chie'. 37 Na'a, kan nak che Jesusen', Dios besbane' Ḻe', na' bi wẕía yi' beḻa' žen chie' ḻo yežw ba. 38 Ḻe'e, ljéža'do' ka', žaḻa' nnézlele da' ni da' ẕzenla' ḻe'e. Ni'a che da' ben Jesusen' Dios ženít ḻawe' chele ḻe'e doḻa' da' nbága'le. 39 Na'a, Dios žeyón chawe'e yógo'te benne' ka' žejḻé'gake' che Jesusen', na' žeké'e doḻa' ka' da' bi gok yeká'a da' wnná x̱tiža' Dios, dan' bde Moisés chežo. 40 Le gape chi'i kwinle na'a nich bi gak chele da' nyejw ḻe'e yiche dan' wnnagak benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios, da' ẕnnan ki:
41 Le wia nga, ḻe'e, benne' ka' bi žaple neda' ba la'ne.
Yebán ḻáže'le, san ḻo yeḻa' bi žejḻé' chele gatle.
Neda' gona' to žin ža ni zoale ḻe'e,
na' ḻa'kze no benne' wḻoe'ele' ḻe'e da' zejḻás žin na', bi chejḻe'le chie'.
42 Kate' Pablon' ḻen benne' ka' žónḻengake' ḻe' tẕen bežójgake' ḻo yo'o gan ẕdobgak benne' judío ka' nich yéngekle' x̱tiža' Dios, naž góta'yoegekle benne' ka' ḻégake' wzéngekle' ḻégake' da' ki kate' žin yetó ža la'y chégake'. 43 Kate' benne' ka' zej ndobe' ḻo yo'on', bežójgake' ga na', benne' zan, benne' judío ka', ḻen benne' ka' beyákgake' judío, benne' ka' ẕka'n ẕéngake' Dios, bénḻengake' Pablon' ḻen Bernabén' tẕen. Chope' ki bcháḻjḻengake' ḻégake', na' ben chóchgake' ḻégake' nich gá'nteze chóchgake', na' nich wx̱én ḻáže'gake' da' gonnze Dios chégake'.
44 Yex̱ono' ža ka' katen' bžin yetó ža la'y chégake', na' bdobgak yeláte'ze ka bdachgak benne' ka' che yežen' nich yéngekle' x̱tiža' Dios. 45 Naž bgé'egekle benne' judío ka', benne' bi žejḻé'gake' che Jesusen', kate' bḻé'egekle' benne' zan ka', na' che ḻen wnnégake' che da' ẕnna Pablon', na' beží'igake' chen. 46 Naž Pablon' ḻen Bernabén', ḻen yeḻa' wechóg ḻaže' chégake', belyi'e benne' judío ka', na' wnnágake':
—Ben byenen wzenlto' ḻe'e néžwle x̱tiža' Dios, san dan' ẕzoale cheḻa'ale diža' ni, da' žonle nak bian' bi nakle zi gata' yeḻa' nban da' zejlí kanne ni chele, che ḻen, na'a chejto' gan zej nnita' benne' zi'to' ka'. 47 Ḻezka' gož X̱anžo Dios neto' gonto' ki, na' wchaḻjto' che Benne' Criston' ḻawgak benne' zi'to' ka'. Ki ẕnna da' wnná Dios kan nak che Benne' Criston', katen' wnné':
Bzoa' Le' nich gako' baní' chegak benne' zi'to' ka',
na' gako' Benne' yeslé' benách ka' dot yežlyó nga.
48 Kate' benne' zi'to' ka', benne' ka' nníta'gake' ga na', béngekle' da' ni, na' bebégekle', na' bka'n ẕéngake' X̱anžon' ni'a che x̱tiže'e. Yógo'te benne' ka' ba ben Dios chégake' gata' yeḻa' nban da' zejlí kanne chégake', bejḻé'gake' che Benne' Criston'. 49 Ka' goken, wzé x̱tiža' X̱anžon', na' benne' yógo'te yež zej nnitan' yežlyón', béngeklen'. 50 Naž benne' judío ka', benne' bi žejḻé'gake' che Jesusen', belkó'o yeḻe'e benne' blo ka' che yežen' nich bi ḻé'egekle' Pablon', na' Bernabén' chawe'. Ḻezka' belkó'o yeḻe'e no'le blo ka', no'le ẕka'n ẕéngake' Dios. Ka' goken, béngake' ga belbía ḻáže'gake' Pablon', na' Bernabén', na' blággake' chope' ki na'le ḻo yežlyó chégake'. 51 Naž Pablon' ḻen Bernabén', bechínnjgake' bix̱te yo da' dan' lábgake', dan' ẕḻoe'elen nga'n ẕia da' zej nbaga' benne' ka' che yežen', na' jake' ḻo yež Ikonio. 52 Bebégekle benne' ka' che yež Antiokía, benne' žejḻé'gake' che X̱anžon', na' Dios Be' La'y wzóaḻene' ḻégake'.
