7 ¿Bizxi caz innaruʼ naʼa? Lë naʼ gulaʼguíljëʼ bönniʼ Israel, bitiʼ bilaʼdéliʼnëʼ, pero chibilaʼdéliʼ le nupa niʼ gurö́ cazëʼ queëʼ Dios, ateʼ iaʼzícaʼrëʼ naʼ, Dios benëʼ zidi icja ládxiʼdoʼgaquiëʼ. 8 Ca naca lë ni nazúaj lu guichi láʼayi, rnna: “Dios benëʼ ga nácagaquiëʼ chul-la niti.” Caní benëʼ, en sal-laʼ gaca ilaʼléʼenëʼ le runëʼ, en ilaʼyönnëʼ xtídzëʼë, bitiʼ caʼ taʼyéajniʼinëʼ. Caní naca quégaquiëʼ ga ridxintë dza ni zóaruʼ naʼa. 9 Ca naca lë ni bëʼë caʼ David didzaʼ, gunnë́ʼ:
13 Naʼa reaʼ libíʼiliʼ bitiʼ nácaliʼ judío, rnníaʼ: Tuʼ nacaʼ gubáz nasö́l-lëʼë Dios lógaca nupa bitiʼ nácagaca judío, runaʼ zxön lë naʼ dë lu naʼa 14 para nadxi caʼ huáca gunaʼ ga uluʼzxéʼenëʼ bönniʼ uládz quiaʼ libíʼiliʼ, en caní gunaʼ ga uluʼlë́ʼ bal-lëʼ. 15 Channö buluʼhuöáca bönachi nacuáʼ idú yödzölió queëʼ Dios tuʼ buluʼnítiëʼ yuguʼ bönniʼ judío xilátjagaquiëʼ, zxö́ntërö gaca le gataʼ quéguequi cateʼ uluʼhuöáziëʼ xilátjagaca cazëʼ naʼ. Gaca ca raca cateʼ tuʼbángaca nupa chinátigaca. 16 Channö rigúʼuruʼ quez queëʼ Dios cúa níladoʼ rubéajruʼ zíʼalö, lëscaʼ cúa naʼ nagáʼana naca quez queëʼ, en channö uzóaruʼ quez queëʼ Dios luí yaga, lëscaʼ ilaca quez queëʼ niʼa nëʼe yaga naʼ.
17 Nácagaquiëʼ bal-lëʼ bönniʼ judío ca niʼa nëʼe tu yaga olivo narúgugaca, ateʼ libíʼiliʼ, ca niʼa nëʼe tu yaga olivo guíʼa, yöjtáʼaliʼ yaga olivo dxiʼa naʼ, en buáziliʼ xilátjagaca nupa naʼ gurúgugaca, en ruzíʼiliʼ xibé luí, en xichöni yaga olivo dxiʼa naʼ. 18 Que lë ni naʼ, bitiʼ gun ba zxön cuinliʼ, bitiʼ uzóaliʼ tsöláʼalö nupa nácagaca ca niʼa nëʼe naʼ narúgugaca. Channö run ba zxön cuinliʼ, ral-laʼ inö́ziliʼ calëga libíʼiliʼ rugáguliʼ luí yaga naʼ, pero luí yaga naʼ rugagu libíʼiliʼ.
19 Nadxi caʼ innóʼ: “Gulaʼrugu niʼa nëʼe yaga naʼ para gaca tsáziaʼ nedaʼ xilátjagaca.” 20 Nácatë didzaʼ ruʼu, pero gulaʼrúguiëʼ tuʼ cabí gulaʼyéajlëʼë, ateʼ yöjtóʼo liʼ yaga naʼ tuʼ réajlëʼu Dios. Que lë ni naʼ, bitiʼ ral-laʼ gun ba zxön cuinuʼ, pero ral-laʼ gádxinuʼ Dios. 21 Channö benëʼ Dios léguequi xíguiaʼ, nupa naʼ nácagaca caz niʼa nëʼe yaga dxiʼa naʼ, ¿naruʼ cabí gunëʼ xíguiaʼ caʼ liʼ? 22 Buyútsöcaʼ naʼa ca náquiëʼ dxiʼi ladxiʼ Dios, en ca rúndëʼë caʼ xíguiaʼ. Le nácatë rúndëʼë xíguiaʼ nupa naʼ gulaʼchixi, pero náquiëʼ dxiʼi ladxiʼ len liʼ. Que lë ni naʼ, ral-laʼ gúnticaʼsuʼ ca saʼyéaj yöl-laʼ dxiʼi ladxiʼ queëʼ naʼ, para cabí ichúguiëʼ caʼ liʼ lu yaga queëʼ naʼ. 23 Lëscaʼ caní gaca quégaquiëʼ channö cabí uluʼgáʼanëʼ lu yöl-laʼ cabí réajlëʼ quégaquiëʼ, tsöjtáʼgaquiëʼ leyúbölö lu yaga naʼ, tuʼ napëʼ Dios yöl-laʼ huáca gunëʼ ga tsöjtáʼgaquiëʼ le leyúbölö. 24 Nacuʼ liʼ ca tu niʼa nëʼe gurugu lu yaga olivo guíʼa, en yöjtóʼo yaga olivo dxiʼa ga cuntu nu udáʼ tu niʼa nëʼe yaga guíʼa. Yénniʼtërö huáca quégaquiëʼ, nácagaca cazëʼ niʼa nëʼe yaga dxiʼa naʼ, huáca tsöjtáʼgaquiëʼ leyúbölö lu yaga quéguequi cazëʼ naʼ.
28 Caní naca, gulaʼdáʼbaguëʼë didzaʼ dxiʼa, ateʼ Dios guléaj ládxëʼë légaquiëʼ para gaca uláliʼ libíʼiliʼ, pero nadxíʼinëʼ caʼ légaquiëʼ, tuʼ gurö́ cazëʼ queëʼ xuz xtóʼogaquiëʼ. 29 Tsaz runödzjëʼ Dios le runödzjëʼ, en tsaz rulidzëʼ bönachi. 30 Ca naʼ naca queë́liʼ, zíʼatëlö bitiʼ benliʼ ca rnna xtídzëʼë Dios, ateʼ naʼa ruhuéchiʼ ládxëʼë Dios libíʼiliʼ tuʼ cabí gulunëʼ yuguʼ bönniʼ judío ca rnnëʼ. 31 Lëscaʼ caní naca quégaquiëʼ naʼa, bitiʼ tunëʼ ca rnnëʼ Dios, pero caní gácasö ga idxinrö dza huéchiʼ ládxëʼë Dios légaquiëʼ, ca ruhuéchiʼ ládxëʼë libíʼiliʼ naʼa. 32 Dios guléaj ládxëʼë yúguʼtë bönachi para ilaʼdáʼbaguëʼë xtídzëʼë, para gaca huéchiʼ ládxëʼë yúguʼtëʼ.
33 Zxö́ntërö naca yöl-laʼ tsahuiʼ queëʼ Dios, lë naʼ naca yöl-laʼ huáca zxön, en yöl-laʼ réajniʼi queëʼ. Cuntu nu gaca tséajniʼi le nuzóëʼ Dios gunëʼ, en bitiʼ gaca nu inözi yuguʼ le runëʼ Dios. 34 ¿Nuzxi caz guyéajniʼi le guzáʼ ládxëʼë Xanruʼ? ¿Nuzxi caz buzéajniʼi Lëʼ? 35 ¿Nuzxi caz bi bunödzaj queëʼ Dios para gun bayudxi bi ubiʼë Dios que? 36 Yúguʼtë le dë narúajgaca lu nëʼë Dios, en taca lu nëʼë, en nácagaca para uziʼë xibéguequi. ¡Gácaticaʼsö queëʼ Dios yöl-laʼ ba! ¡Caʼ gaca!
<- Romanos 10Romanos 12 ->