2 —Ca gaca quégaca nupa ilaʼyaza ga rinná bëʼë Dios yehuaʼ yubá naca ca guca quégaca nupa bulidzëʼ tu bönniʼ rinná bëʼë cateʼ benëʼ laní que dza utsaga náʼabiʼ biʼi bönniʼ queëʼ. 3 Gusö́l-lëʼë niʼa nëʼë tsöjxíʼgaquiëʼ yuguʼ bönniʼ chinulidzëʼ para guídagaquiëʼ laní queë́biʼ, pero bitiʼ gulë́ʼënëʼ guídagaquiëʼ. 4 Níʼirö gusö́l-lëʼë iaʼzícaʼrëʼ niʼa nëʼë, en gudxëʼ légaquiëʼ: “Guliʼtsöjö́dxitsöcaʼ nupa naʼ chinulidzaʼ, naʼ guië́liʼ légaquiëʼ: Buliʼyútsöcaʼ, chinupáʼa laʼ huagu. Chibë́tiaʼ-baʼ yuguʼ xpëdxaʼ, en yuguʼ böaʼ bëdxi renniʼ quiaʼ. Yúguʼtë chinupáʼa. Guliʼdá, sóaruʼ laní queë́biʼ biʼi bönniʼ quiaʼ utsaga náʼabiʼ.” 5 Yuguʼ bönniʼ naʼ yöjlídzagaquiëʼ bitiʼ gulunëʼ légaquiëʼ bal, ateʼ yöjáquiëʼ que queë́gaquiëʼ. Tuëʼ yöjenëʼ dxin, en iaʼtúëʼ guyijëʼ tsöjöʼu tsöjë́tiʼë. 6 Iaʼzícaʼrëʼ gulaʼzönëʼ yuguʼ niʼa nëʼë naʼ, ateʼ guluʼë döʼ quégaquiëʼ, en bë́tgaquiëʼ légaquiëʼ. 7 Cateʼ bönniʼ naʼ rinná bëʼë biyönnëʼ lë ni, gulénëʼ, en gusö́l-lëʼë yuguʼ bönniʼ queëʼ röjáquiëʼ gudil-la, ateʼ bë́tigaquiëʼ yuguʼ bönniʼ hueti bönachi naʼ, en buluʼquélëʼë guíʼ ládzagaquiëʼ. 8 Níʼirö bönniʼ naʼ rinná bëʼë gudxëʼ yuguʼ niʼa nëʼë, gunnë́ʼ: “Le nácatë chinupáʼa que laní naʼ, pero yuguʼ bönniʼ bulidzaʼ bitiʼ guláquiëʼ lesacaʼ guídagaquiëʼ laní quiaʼ. 9 Guliʼtséajtsöcaʼ gapa naca laʼ nöza, en buliʼlidza yúguʼtë nupa tsöjxácaʼliʼ niʼ para guídagaca laní queë́biʼ biʼi bönniʼ quiaʼ utsaga náʼabiʼ.” 10 Níʼirö bilaʼrúajëʼ niʼa nëʼë naʼ, söjáquiëʼ gapa naca laʼ nöza, ateʼ buluʼtubëʼ yúguʼtë nupa yöjxácaʼgaquiëʼ, yuguʼ bönniʼ dxiʼa, en yuguʼ bönniʼ tuáʼ döʼ, ateʼ ga naʼ raca laní bilírö bönachi.
11 ’Cateʼ guyáziëʼ bönniʼ naʼ rinná bëʼë para uyúëʼ nupa niʼ nudúbigaca, biléʼenëʼ tu bönniʼ bitiʼ nácuëʼ lariʼ tsahuiʼ le bunödzjëʼ quégaquiëʼ bönniʼ nacuʼë laní naʼ. 12 Níʼirö gudxëʼ bönniʼ naʼ: “Bö́nniʼdoʼ, ¿zóatsoʼ ni, en bitiʼ nacuʼ lariʼ tsahuiʼ bunödzjaʼ quégaca nupa nacuáʼ laní?” Bönniʼ naʼ busayaj ruʼë. 13 Níʼirö bönniʼ naʼ rinná bëʼë gudxëʼ nupa naʼ tun xichinëʼ, gunnë́ʼ: “Guliʼgugaʼ niʼa nëʼë bönniʼ ni. Guliʼtsöjchúʼun-nëʼ níʼilö ga naʼ röʼö chul-la. Niʼ cödxëʼ, en utíl-la láyëʼë, lu yöl-laʼ ruhuíʼini queëʼ.”
14 Níʼirö Jesús gudxëʼ légaquiëʼ:
15 Níʼirö yuguʼ bönniʼ yudoʼ fariseo naʼ buluʼzë́ʼë niʼ, ateʼ gulún xtídzaʼgaquiëʼ ilunëʼ ga bi innë́ʼ Jesús para gaca uluʼzéguiëʼ Lëʼ didzaʼ. 16 Para ilunëʼ caní, gulaʼsö́l-lëʼë bal-lëʼ bönniʼ dáʼgaquiëʼ légaquiëʼ, len bönniʼ dáʼgaquiëʼ Herodes, ga zoëʼ Jesús, nupa naʼ gulë́ Jesús:
18 Réquibeʼenëʼ Jesús të́ʼënnëʼ uluʼbéajëʼ Lëʼ didzaʼ, ateʼ gudxëʼ légaquiëʼ:
21 Tëʼ Lëʼ:
22 Cateʼ bilaʼyönnëʼ lë ni, buluʼbáninëʼ ca naca didzaʼ tsahuiʼ bubiʼë Jesús, ateʼ buluʼcáʼanëʼ Lëʼ, söhuö́ajtëgaquiëʼ.
23 Laʼ dza náʼasö yuguʼ bönniʼ yudoʼ saduceo, bönniʼ naʼ taʼnnë́ʼ bitiʼ uluʼbán nupa chinátigaca, bilaʼdxinëʼ ga zoëʼ Jesús, ateʼ gulaʼnábinëʼ Lëʼ, 24 taʼnnë́ʼ:
29 Níʼirö bubiʼë didzaʼ Jesús, ateʼ rëʼ légaquiëʼ:
33 Cateʼ bilaʼyöni bönachi nacuáʼ niʼ didzaʼ ni, buluʼbani ca naca lë naʼ rusédinëʼ Jesús léguequi.
34 Cateʼ guléquibeʼenëʼ bönniʼ yudoʼ fariseo ca benëʼ Jesús, busayjëʼ ruáʼagaquiëʼ bönniʼ yudoʼ saduceo, níʼirö buluʼdubëʼ yúguʼtëʼ. 35 Tuëʼ bönniʼ nútsëʼë ládjagaquiëʼ, en nazëdëʼ xibá queëʼ Moisés, gúʼunnëʼ siʼ bëʼë Jesús. 36 Que lë ni naʼ gunábinëʼ Jesús, rnnëʼ:
37 Jesús rëʼ lëʼ:
41 Tsanni niʼ nacuʼë tsözxö́n bönniʼ yudoʼ fariseo naʼ, Jesús gunábinëʼ légaquiëʼ, 42 rnnëʼ:
43 Níʼirö Jesús rëʼ légaquiëʼ:
45 Channö David naʼ gunnë́ʼ queëʼ náquiëʼ Xanëʼ, ¿nacxi caz naca, rnnaliʼ náquiëʼ zxíʼini xiʼsóëʼ David naʼ?
46 Cuntu nu guca ubíʼi didzaʼ, ateʼ ga gusí lo dza naʼ, cúnturö nu burugui bi inábini Lëʼ.
<- San Mateo 21San Mateo 23 ->