—Libiʼiliʼ, núlöliʼ rinná béʼeliʼ netuʼ, bönachi Israel, en libíʼiliʼ, bönniʼ gula. 9 Naʼa, ¿rinábitseliʼ netuʼ ca naca dxin dxiʼa bentuʼ queëʼ bönniʼ huëʼ ni, en nacxi guca, böáquiëʼ bönniʼ ni? 10 Riguíxjöiʼituʼ libíʼiliʼ para ilaʼnözi yúguʼtë bönachi Israel. Zoëʼ bönniʼ ni loliʼ, nuhuöáquiëʼ tuʼ ben dxin yöl-laʼ huáca queëʼ Jesucristo, bönniʼ Nazaret, Bönniʼ niʼ budáʼaliʼ-nëʼ lëʼe yaga cruz, pero Dios busubanëʼ Lëʼ lu yöl-laʼ guti. 11 Dios bëʼë didzaʼ ca naca queëʼ Jesús ni, cateʼ niʼ gunnë́ʼ: “Libíʼiliʼ, bönniʼ rucuáʼaliʼ zöʼö, gurúʼunaliʼ guiö́j naʼ, pero gurö́ cazaʼ nedaʼ guiö́j naʼ para gaca guiö́jlen zöʼö.” 12 Cúnturö nu zoa nu gaca usölá bönachi, tuʼ cabí zoa yödzölió ni iaʼtúëʼ bönniʼ nuzóëʼ Dios, nu gaca usölá rëʼu.
13 Cateʼ bilaʼléʼenëʼ nácagaquiëʼ rugu ladxiʼ Pedro, en Juan, en guléquibeʼenëʼ bitiʼ nazë́dagaquiëʼ que yudoʼ, en nácagaquiëʼ bönniʼ cáʼasö, buluʼbáninëʼ, ateʼ yöjnéguequinëʼ Pedro, en Juan naʼ, gulaʼcuáʼlenëʼ Jesús. 14 Lëscaʼ bilaʼléʼenëʼ bönniʼ naʼ böáquiëʼ, zuínëʼ lógaquiëʼ, ateʼ bitiʼ guca bi ilaʼnnë́ʼ quégaquiëʼ. 15 Níʼirö gulaʼnná béʼenëʼ nupa uluʼbéaj légaquiëʼ lö́ʼalö yuʼu ga naʼ nudúbigaquiëʼ, ateʼ gulún xtidzëʼë laʼ légacasëʼ. 16 Gulaʼnnë́ʼ:
—¿Nacxi gúntsaruʼ quégaquiëʼ bönniʼ ni? Le nácatë gulunëʼ tu le run ga tuʼbani bönachi, ateʼ nö́zigaca yúguʼtë bönachi nacuáʼ Jerusalén lë ni. Bitiʼ gaca táʼbagaʼruʼ le. 17 Naʼa, para cabí sërö didzaʼ, en ilaʼyöni ziánrö caʼ bönachi, uzeruʼ bach légaquiëʼ para cabí iluíʼilenrëʼ bönachi didzaʼ ca naca queëʼ Jesús naʼ.
18 Níʼirö buluʼlidzëʼ Pedro, en Juan, ateʼ buluʼzenëʼ bach légaquiëʼ para cabí iluíʼilenrëʼ bönachi didzaʼ, en para cabí uluʼsédinëʼ légaquiëʼ ca naca queëʼ Jesús. 19 Níʼirö buluʼbiʼë didzaʼ Pedro, en Juan. Gulë́ʼ légaquiëʼ:
—Buliʼchiʼa buliʼsörö́ libíʼiliʼ channö naca tsahuiʼ lahuëʼ Dios uzërö nágatuʼ xtídzaʼliʼ libíʼiliʼ ca xtídzëʼë Dios. 20 ¡Bitiʼ gaca soa dxituʼ! ¡Run bayudxi güíʼituʼ didzaʼ que le biléʼetuʼ, en le biyö́nituʼ!
21 Níʼirö yuguʼ bönniʼ yudoʼ tuʼchiʼa tuʼsörö́ëʼ buluʼzenëʼ bach légaquiëʼ, pero buluʼsanëʼ légaquiëʼ tuʼ cabí gulaʼdzö́linëʼ nacxi ilunëʼ légaquiëʼ xíguiaʼ. Caní gulunëʼ tuʼ guládxinëʼ le ilún bönachi lu yödzö niʼ, tuʼ taʼgúʼu Dios yöl-laʼ ba niʼa que lë naʼ guca. 22 Bönniʼ naʼ böáquiëʼ, en guca queëʼ lë naʼ run ga rubániruʼ, chiyúʼurëʼ ca choáʼ iz.
26 Yuguʼ bönniʼ taʼnná bëʼë yödzölió ni gulún dzatsëʼ,
ateʼ guláquiëʼ tuz bönniʼ unná bëʼ.
Gulaʼdáʼbáguëʼë Xanruʼ Dios,
encaʼ Cristo, bönniʼ gurö́ cazëʼ Lëʼ.
27 ’Le nácatë guláquiëʼ tuz Herodes, en Poncio Pilato, en yuguʼ bönniʼ izáʼa, en yuguʼ bönniʼ Israel lu yödzö ni. Gulaʼdáʼbáguëʼë Jesús, Zxíʼinuʼ láʼayi, Bönniʼ naʼ buzúʼ queë́tuʼ. 28 Gulunëʼ yúguʼtë le bucözuʼ zíʼatëlö, en guzxíʼ lu noʼo, ateʼ guca ca naʼ benuʼ tsutsu xtídzuʼu ca ral-laʼ gaca. 29 Naʼa, Xantuʼ, buyú le tuʼzenëʼ bach netuʼ, en ben ga gácatuʼ rugu ladxiʼ, para güíʼituʼ xtídzuʼu, netuʼ bönniʼ huen dxin quiuʼ. 30 Ben ga gaca úngacatuʼ nupa teʼe, tuʼ sóalen yöl-laʼ huáca quiuʼ netuʼ, en ben ga gaca gúngacatuʼ le ilún ga ubánituʼ, en le ilaca bëʼ. Gaca caní tuʼ zóalenëʼ Jesús, Zxíʼinuʼ láʼayi, netuʼ. ¡Caʼ gaca!
32 Bönachi zián naʼ taʼyéajlëʼ Cristo, tuz ca taʼzáʼ ládxiʼguequi, en tuz ca gulúngaca. Bitiʼ gunnë́ʼ nu bönniʼ nútsëʼë ládjagaquiëʼ nequi queë́zëʼ le dë queëʼ, pero buluʼúnëʼ tuz le dë quégaquiëʼ. 33 Len yöl-laʼ huáca zxön gulaʼguíxjöʼë gubáz naʼ nasö́l-lëʼë Xanruʼ Jesús ca bubanëʼ Lëʼ, ateʼ le buzáʼ ládxëʼë Dios quégaquiëʼ gúcalen yúguʼtëʼ. 34 Cuntu nu bi biyadzaj nu nutsaʼ ládjagaquiëʼ. Caní guca tuʼ yúguʼtë bönniʼ zoa bi dë quégaquiëʼ, xiyúgaquiëʼ, o lídxigaquiëʼ, gulútiʼë le, ateʼ dumí que naʼ yöjuáʼgaquiëʼ, 35 en buluʼdödëʼ le lu náʼagaquiëʼ gubáz naʼ nasö́l-lëʼë Cristo, ateʼ légaquiëʼ gulaʼguísiëʼ le que queë́gaca nupa bi biyadzaj quéguequi. 36 Zoëʼ José niʼ, bönniʼ buluʼzóëʼ gubáz naʼ nasö́l-lëʼë Cristo iaʼtú lëʼ Bernabé, le rnna lu didzaʼ xidzaʼ, Bönniʼ Ruhuë́ Tsáhuëʼë. Nabábalenëʼ zxíʼini xiʼsóëʼ Leví, en guljëʼ luyú Chipre. 37 Bë́tiʼë bönniʼ ni tu cöʼ xiyúëʼ, ateʼ yöjuʼë dumí que naʼ, en budödëʼ le lu náʼagaquiëʼ gubáz naʼ nasö́l-lëʼë Cristo.
<- Hechos 3Hechos 5 ->