2 Cʉ̃ tojo nicã, Esteba yʉꞌticʉ niwĩ:
9-10 »Jacob põꞌrã marĩ ñecʉ̃sʉmʉa na acabiji Joseré ʉorã, ãpẽrã masãrẽ daꞌracoꞌteacjʉ niato nírã duacãrã niwã. Ãꞌrã duuꞌcãrãta tja ãpẽrãpʉre Egiptocjãrãrẽ duaturiacãrã niwã. Na duáca beꞌro cʉ̃ piꞌetisetirinʉcʉ̃ Õꞌacʉ̃ cʉ̃rẽ weetamunuꞌcũcãꞌcʉ niwĩ. Cʉ̃rẽ weetamugʉ̃, peje masĩse oꞌocʉ niwĩ. Faraṍ Egipto diꞌta wiogʉ cʉ̃rẽ tʉꞌsayʉꞌrʉacʉ niwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ docacjʉ̃ wiogʉ sõrõcʉ niwĩ. Apeyere faraṍ cʉ̃ ya wiꞌi cjase daꞌrase wiogʉ sõrõcʉ niwĩ.
11 »José topʉ wiogʉ nirĩ cura nipeꞌtiro Egiptopʉre baꞌase peꞌtia waꞌacaro niwʉ̃. Cʉ̃ acawererã, marĩ ñecʉ̃sʉmʉa nirõpʉ Canaápʉ quẽꞌrãrẽ peꞌtia waꞌacaro niwʉ̃. Te peꞌtíca beꞌro masã te diꞌtapʉ nirã́ ʉpʉtʉ ʉjaboacãrã niwã. Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa Abrahã pãrãmerã quẽꞌrãrẽ ne baꞌase marĩcaro niwʉ̃. 12-13 Beꞌro Jacob “Egiptopʉ baꞌase duase niaporo” nicã tʉꞌogʉ, cʉ̃ põꞌrãrẽ “Duurã waꞌaya”, níoꞌocʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, Egiptopʉre ne waꞌarã weecãrã niwã. Topʉ eta, baꞌase duu, na ya wiꞌipʉ tja majãmitojati aꞌtiticãrã niwã. Beꞌro na te baꞌase na duuꞌquere baꞌapeꞌo, apaturi duurã waꞌacãrã niwã mejãrõpʉta tja. Titare majã na etacã, José “Yʉꞌʉ mʉsã acabiji niꞌi mʉsã duaꞌcʉ”, ni werecʉ niwĩ cʉ̃ maꞌmisʉmʉarẽ. Beꞌro faraṍ quẽꞌrã “Ãꞌrã José maꞌmisʉmʉa niama” nicã tʉꞌocʉ niwĩ. 14 To beꞌro José cʉ̃ maꞌmisʉmʉa meꞌrã queti oꞌócʉ niwĩ cʉ̃ pacʉpʉre. “Marĩ pacʉ, nipeꞌtirã marĩ acawererã macãrĩ aꞌtiato aꞌtopʉ”, níoꞌocʉ niwĩ narẽ. Cʉ̃ acawererã peꞌe setenta y cinco nicãrã niwã. 15 Cʉ̃ ʉocã tʉꞌogʉ, Jacob cʉ̃ põꞌrã meꞌrã José tiropʉ waꞌarã, Egiptopʉre buꞌacãrã niwã. Topʉ nígʉ̃ta, na pacʉ Jacob wẽrĩa waꞌacʉ niwĩ. Cʉ̃ põꞌrã marĩ ñecʉ̃sʉmʉa cʉ̃ weronojõta wẽrĩpeꞌtidija waꞌacãrã niwã. 16 Beꞌropʉ na õꞌarĩrẽ yaarã waꞌarã Siquem wãmetiri macãpʉ miacãrã niwã. Abrahã cʉ̃ Hamor põꞌrãrẽ ʉ̃tã tuti dúúca tutipʉ cʉ̃ mijĩrẽ yaaꞌcaropʉta narẽ sĩosõrõcũuocãrã niwã.
17 »Õꞌacʉ̃ todʉporopʉ Abrahãrẽ nicʉ niwĩ: “Mʉꞌʉ pãrãmerã nituriarãpʉ ape diꞌtapʉ níꞌcãrã aꞌti diꞌta Canaápʉ tojatirãsama tja.” Cʉ̃ tojo níꞌque ejatji dʉporoacã Egiptopʉ nírã, marĩ ñecʉ̃sʉmʉa pãrãmerã pãjãrã masãputinemocãrã niwã. 18 Egiptopʉre na nicã, apĩ wiogʉ sãjãcʉ niwĩ tja. Joseré dʉporopʉ wẽ́rĩ́ca beꞌro niyucã, ne masĩticʉ niwĩ. 19 Cʉ̃ marĩ ñecʉ̃sʉmʉa pãjãrã na masãputicã ĩꞌa, narẽ ñaꞌabutiaro weepecʉ niwĩ. Na põꞌrã ne bajuaꞌcãrã ʉmʉarẽ wẽrĩato nígʉ̃ aperopʉ cõꞌadutimʉjãcʉ niwĩ. 20 Cʉ̃ narẽ tojo dutiri cura Moisé bajuacʉ niwĩ. Cʉ̃ añubutiagʉacã nicʉ niwĩ. Cʉ̃ pacʉsʉmʉa iꞌtiarã mujĩpũ na ya wiꞌipʉre cʉ̃rẽ masõcãrã niwã. 21 Beꞌro na cʉ̃rẽ wẽjẽrĩ nírã, diapʉ poꞌocãrã niwã. Na poꞌóca beꞌro Faraṍ macõ cʉ̃rẽ ĩꞌabocaco niwõ. Ĩꞌaboca, miimajãco niwõ co ya wiꞌipʉ. Topʉ co macʉ̃rẽ weronojõ cʉ̃rẽ masõco niwõ. 22 Cʉ̃ ti wiꞌipʉ bʉcʉa, nipeꞌtise Egiptocjãrã na buꞌesere buꞌecʉ niwĩ. Cʉ̃ masĩse meꞌrã ucũ, nipeꞌtisere añurõ weecʉ niwĩ.
23 »Beꞌro Moisé cuarenta cʉ̃ꞌmarĩ cʉogʉ, cʉ̃ acawererã tiropʉ sijagʉ waꞌacʉ niwĩ. 24 Topʉ ejagʉ, niꞌcʉ̃ Egiptocjʉ̃ cʉ̃ acaweregʉre paacã ĩꞌacʉ niwĩ. Cʉ̃ tojo weecã ĩꞌagʉ̃, cʉ̃rẽ aꞌmegʉ̃, Egiptocjʉ̃rẽ paawẽjẽcãꞌcʉ niwĩ. 25 Cʉ̃ basu Moisé peꞌe aꞌtiro ni wãcũcʉ niwĩ: “Yʉꞌʉ meꞌrãta Õꞌacʉ̃ yʉꞌʉ acawererãrẽ na aꞌti diꞌtacjãrã peorã nisere wijacã weegʉsami. Yʉꞌʉre na aꞌtere masĩsama”, ni wãcũcʉ nimiwĩ. Cʉ̃ acawererã peꞌe cʉ̃ weronojõ wãcũticãrã niwã.
26 »Ape nʉmʉ cʉ̃ na tiropʉ waꞌacʉ niwĩ tja. Topʉ ejagʉ, ãpẽrã pʉarã cʉ̃ acawererã aꞌmequẽcã ĩꞌacʉ niwĩ. Narẽ bosamigʉ̃ “Acawererã, tocãꞌrõta aꞌmequẽduꞌuya. ¿Deꞌro weerã tocãꞌrõ aꞌmequẽti niꞌcʉ̃ acawererã nimirã?” nicʉ niwĩ.
27 »Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, apĩrẽ ʉpʉtʉ paaꞌcʉ peꞌe Moisére tuuquenʉꞌcõcʉ niwĩ. “¿Noa mʉꞌʉrẽ ʉ̃sã wiogʉ ‘Narẽ besegʉ waꞌaya’, níoꞌoati? 28 ¿Mʉꞌʉ yʉꞌʉre wẽjẽsĩꞌrĩsari tja ñamicaꞌa mʉꞌʉ Egiptocjʉ̃rẽ wẽjẽꞌcaronojõta?” ni yeꞌsucʉ niwĩ.
29 »Cʉ̃ tojo nicã tʉꞌogʉ, Moisé, ãꞌrã yʉꞌʉre tere masĩpeꞌtitojasama nígʉ̃, uiwãꞌcã waꞌacʉ niwĩ. Beꞌro ape diꞌtapʉ Madiã́ wãmetiropʉ duꞌtiwãꞌcãcʉ niwĩ. Topʉ omocã dʉꞌte, nicãꞌcʉ niwĩ. Pʉarã ʉmʉa põꞌrãticʉ niwĩ.
30 »Madiã́ diꞌtapʉre cuarenta cʉ̃ꞌmarĩ nicʉ niwĩ. Cʉ̃ ticʉse cʉ̃ꞌmarĩ níca beꞌro niꞌcã nʉmʉ yucʉ marĩrõ ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Sinaí wãmeticjʉ tiropʉ ĩꞌawãꞌcãcʉ niwĩ. Topʉ waꞌacã, niꞌcã siti yucʉsiti ʉ̃jʉ̃cã ĩꞌacʉ niwĩ. Ti pecameꞌe ʉ̃jʉ̃rĩ põꞌrã decopʉ Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌtegʉ weronojõ bajugʉ bajuacʉ niwĩ. 31 Cʉ̃ ti siti ʉ̃jʉ̃cã ĩꞌagʉ̃, ĩꞌamarĩa waꞌacʉ niwĩ. “¿Deꞌro weero tojo waꞌamitito?” ni, pʉꞌtoacãcure ĩꞌagʉ̃ waꞌacʉ niwĩ. Pʉꞌtoacã ejacã, Õꞌacʉ̃ ti meꞌe waꞌteropʉ nigʉ̃́ cʉ̃rẽ ucũcʉ niwĩ: 32 “Yʉꞌʉ Õꞌacʉ̃ niꞌi. Mʉꞌʉ ñecʉ̃sʉmʉa Abrahã, Isaa, Jacob na wiogʉ niꞌi”, nicʉ niwĩ. Tojo ucũcã tʉꞌogʉ, ʉpʉtʉ ui, narãsãcʉ niwĩ. Uigʉ, ĩꞌaduꞌucãꞌcʉ niwĩ ti meꞌerẽ.
33 »Beꞌro cʉ̃rẽ ucũnemocʉ niwĩ tja: “Yʉꞌʉ aꞌtota niꞌi mʉꞌʉ tirota. Tojo weegʉ mʉꞌʉ sãñase sapature tuweeya. Mʉꞌʉ tere tuweegʉ, ĩꞌogʉ̃saꞌa yʉꞌʉre mʉꞌʉ ẽjõpeosere. 34 Yarã masã Egiptopʉ nirãrẽ na ʉpʉtʉ piꞌeticã ĩꞌapʉ. Na caricũcã tʉꞌoapʉ. Tojo weegʉ mʉꞌʉrẽ Egiptopʉ oꞌógʉtigʉ weeꞌe tja narẽ yʉꞌrʉoacjʉ”, ni werecʉ niwĩ Õꞌacʉ̃ Moisére.
35 »Ãꞌrĩ Moiséreta marĩ ñecʉ̃sʉmʉa teerã, aꞌtiro nicãrã niwã: “¿Noa mʉꞌʉrẽ ʉ̃sã wiogʉ, ‘Narẽ besegʉ waꞌaya’, níoꞌoati?” nicãrã niwã. Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa tojo nimicã, Õꞌacʉ̃ peꞌe Moisére narẽ yʉꞌrʉoacjʉ, narẽ dutiacjʉ sõrõcʉ niwĩ. Pecameꞌe siti ʉ̃jʉ̃ꞌcaro bajuaꞌcʉta Moisére yʉꞌrʉotamucʉ niwĩ marĩ ñecʉ̃sʉmʉarẽ. 36 Cʉ̃ Egiptopʉ nígʉ̃, pajiri maa Aco sõꞌarĩ maapʉ nígʉ̃, Õꞌacʉ̃ tutuaro meꞌrã peje weeĩꞌocʉ niwĩ. Tojo weegʉ cʉ̃ acawererã Egiptopʉ níꞌcãrãrẽ apeye diꞌtapʉ sʉꞌori miiwijacʉ niwĩ. Cuarenta cʉ̃ꞌmarĩ yucʉ marĩrõ, masã marĩrõpʉ na waꞌacã, Õꞌacʉ̃ tutuaro meꞌrã weeĩꞌonuꞌcũcãꞌcʉ niwĩ. 37 Moiséta marĩ ñecʉ̃sʉmʉarẽ aꞌtiro werecʉ niwĩ: “Õꞌacʉ̃ beꞌropʉ niꞌcʉ̃ oꞌógʉsami cʉ̃ ye queti wereacjʉre. Yʉꞌʉre oꞌóꞌcaro weronojõta cʉ̃rẽ oꞌógʉsami. Cʉ̃ quẽꞌrã marĩ acaweregʉ nigʉ̃sami”, nicʉ niwĩ. 38 Marĩ ñecʉ̃sʉmʉa na yucʉ marĩrõpʉ nicã, Moisé na meꞌrã nicʉ niwĩ. Topʉ ʉ̃rʉ̃gʉ̃ Sinaí wãmeticjʉpʉ Õꞌacʉ̃rẽ werecoꞌtegʉ bajua, cʉ̃rẽ wereꞌquere narẽ wereturiacʉ niwĩ. Marĩ quẽꞌrã cʉ̃ wereturiaꞌquepʉreta cʉoꞌo. Te tojo ninuꞌcũcãꞌrõsaꞌa. Ne peꞌtisome.
39 »Moisé tere weremicã, marĩ ñecʉ̃sʉmʉa ne ẽjõpeoticãrã niwã. Na cʉ̃ weresere tʉꞌosĩꞌrĩtirã, “Majãmitojaa waꞌarãti Egiptopʉ tja”, ni wãcũcãrã niwã. 40 Tojo wãcũrã, Moisé apaturi cʉ̃ ʉ̃rʉ̃gʉ̃pʉ mʉjã́ca beꞌro cʉ̃ maꞌmi Aarṍrẽ aꞌtiro nicãrã niwã: “Sõꞌonícʉ marĩrẽ Egiptopʉ níꞌcãrãrẽ miitiꞌcʉ waro cuarenta nʉmʉrĩ yʉꞌrʉꞌʉ cʉ̃ bajutiro. ¿Deꞌro waꞌapari cʉ̃rẽ? Marĩ ne masĩtisaꞌa.” Tojo weerã cʉ̃ maꞌmi Aarṍrẽ nicãrã niwã: “Ʉ̃sã ẽjõpeoatje queosere yeebosaya. Marĩ dʉporo wʉamʉꞌtãrãsama. Na marĩ waꞌatji maꞌarẽ ĩꞌorãsama”, nicãrã niwã. 41 Na tojo nicã tʉꞌogʉ, Aarṍ na dutiꞌcaronojõta niꞌcʉ̃ wecʉ wĩꞌmagʉ̃ queose daꞌrecʉ niwĩ. Beꞌro cʉ̃rẽ ẽjõpeorã, ecarãrẽ wẽjẽ ʉ̃jʉ̃amorõ, ñubuepeocãrã niwã. Tojo nicã na yeeꞌcʉreta bosenʉmʉ wee, eꞌcatipeocãrã niwã. 42 Na tojo weecã ĩꞌagʉ̃, Õꞌacʉ̃ na ʉaro weeato nígʉ̃ na meꞌrã níꞌcʉ cõꞌacãꞌcʉ niwĩ. Tojo weerã na noꞌo ʉaro ñocõarẽ, mujĩpũarẽ ẽjõpeocãrã niwã. Tojo na weeꞌquere Õꞌacʉ̃ ye queti weremʉꞌtãrĩ masã aꞌtiro ni ojacãrã niwã:
44 Esteba wiorãrẽ werenemocʉ niwĩ apeye Õꞌacʉ̃ wiꞌi cjasere:
51 Beꞌro Esteba narẽ nicʉ niwĩ tja:
56 Cʉ̃ narẽ ĩꞌagʉ̃, “Jãa, ĩꞌaña. Ʉꞌmʉse pãrĩcã ĩꞌaꞌa. Jesú, Õꞌacʉ̃ macʉ̃ masʉ̃ weronojõ upʉtigʉ cʉ̃ diacjʉ̃ peꞌe nuꞌcũgʉ̃rẽ ĩꞌaꞌa”, nicʉ niwĩ Esteba.
57-58 Na cʉ̃ tojo nicã tʉꞌorã, ʉpʉtʉ caricũ tʉꞌosĩꞌrĩtirã, oꞌmeperi daꞌrabiꞌacãrã niwã. Cʉ̃ pʉꞌto niꞌcãrõ meꞌrã omaeja, ñeꞌe, cʉ̃rẽ miacãrã niwã ti macã sumutopʉ. Cʉ̃rẽ doquewẽjẽrãti nírã, suꞌti buꞌicjase na sãñaꞌquere tuwee, Saulo wãmetigʉre coꞌtedutirã oꞌocãrã niwã. Tere tuwee oꞌotojanʉꞌcõ, cʉ̃ Estebare ʉ̃tãperi meꞌrã doquecãrã niwã. 59 Na tojo weecã, Õꞌacʉ̃rẽ aꞌtiro ñubuecʉ niwĩ:
60 Beꞌro bʉrʉqueꞌa, pũrõ caricũrõ meꞌrã nicʉ niwĩ tja: