4 Kɛ̀ Sɑurii tíí mbɛhɑ̃ɑ̃pɔ̀mbɛ̀ Tedɑimmu, kɛ́ bɛ̀ kɑɑ nkɛ̀ bɛ̀ mbo sikɔupíkɔ̀ùpísìdɛ́ (200000). Sudɑɑ kɔbɛ tɛkɔupípíítɛ̀ (10000). 5 Kɛ̀ bɛ̀ɛ tuɔkɛ Amɑdesiibɛ ɛì kɛ dɛ́kɛ́ kɛ́nhokɛ kudúókù 6 Kɛ̀ Sɑurii nɑ́kɛ́ Keniibɛ kɛ dɔ̀: Yɛ̀nnɛ̀ Amɑdesiibɛ cuokɛ̀ kɛ́dɛ́tɛ́. N yí dɔ́ kɛ́ di wɛ̃nnɛ́ kunɑsɑ̃́ɑ̃ kɛ yɛ̃́ di do dɔ̀ɔ̀mɛ̀ Isidɑyɛɛribɛ mɛsɑ̀ɑ̀ mbɛ̀ yɛ̀nní dìì mɔ̀nnì Esibiti. Mɛm̀mɛ kɛ̀ Keniibɛɛ yɛ Amɑdesiibɛ cuokɛ̀. 7 Kɛ̀ Sɑurii potɛ́ Amɑdesiibɛ, kɛ́túótɛ́ Afidɑɑ kɛ́tuɔkɛnɛ̀ Suudi Esibiti tenkɛ̀ diyiè yìɛ̀ní kɛ̀ɛ̀ bíɛ́kɛ̀, 8 kɛ́kuɔ bɛnìtìbɛ̀ bɛmɔu kɛ́súɔ́ mbɛ kóo kpɑ̀ɑ̀tì Akɑki kóò pĩ nhofòùwè. 9 Sɑuri nɛ̀ o ɑ̃ɑ̃pɔ̀mbɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ɛ yóu Akɑki nɛ̀ iwũɔ̃ ìì kó dimɑ̀ɑ̀ tu isɑ̀ɑ̀yì: Inɑ̀ɑ̀kɛ nɛ̀ ipe. Iwũɔ̃ ìì kó dimɑ̀ɑ̀ cɛ̃́nkɛ tu isɑ̀ɑ̀yì, kɛ́kuɔ dɛ̀ɛ̀ tu dɛsĩ́ntɛ́kpɛrɛ, dɛ̀ɛ̀ í dò nkɛ́dɔɔ̀nɛ̀ mùmɑmù.
10 Mɛm̀mɛ kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie mbɛ́innɛ̀ Sɑmmuyɛɛri kɛ dɔ̀: 11 N dèmmumu dɛ̀ yĩ́mɛ̀ kɛ̀ n tɑ̃ɑ̃tɛ́ Sɑuri kòo bo ntú Isidɑyɛɛribɛ kóo kpɑ̀ɑ̀tì. Ntɛ we kɛ m bùtínnɛ́, ò í yie nkɛ tũ̀nnɛ nh ò nɑ̀kɛ́ tì.
12 Kɛ̀ dɛ̀ɛ wentɛ́ dikṹnweńnì sɛ̀ì kòo kɔtɛ kɛ bo yɑ̀ Sɑuri, kɛ̀ bɛ̀ɛ ò nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Sɑuri kɔtɛ Kɑdimɛɛdi kɛ bo mɑɑ́ dicɔ̃̀ncɔ̃̀nnì kɛ́ndenniní ò nɑmɛ̀ Amɑdesiibɛ, kɛ dèè kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ kɛ kɔ̀tɛ Kidikɑɑdi. 13 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛri ntùɔ̀koo Sɑuri borɛ̀, kòo ò nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Ti Yiɛ̀ nKuyie ndɑ dɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀, n dɔ̀ɔ̀mu kù n nɑ̀kɛ́ tì timɔu. 14 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛrii ò bekɛ kɛ dɔ̀: M mɛ n yo yɛ̀ɛ̀ pedɑbùò nnɛ̀ inɑ̀ɑ̀kɛ kpɛyɛ, yɛ̀ bonní dɛ? 15 Kɛ̀ Sɑurii ò tɛ̃̀ńnɛ́ kɛ dɔ̀: Tihɑ̃ɑ̃pɔ̀ntì tiì soó nhAmɑdesiibɛ wũɔ̃ sɑ̀ɑ̀yì kɛ ì tɔní, kɛ ti bo fíé ti Yiɛ̀ nKuyie nhɑ tũ nkù. Dɛsɔnnɛ̀ kó dimɑ̀ɑ̀ ti dɛ̀ kùɔmu pɑ́íí. 16 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛri dɔ̀: Dɛ̀ sɑ̀nnɛ̀mu mɛmmɛ. N yóó dɑ nɑ́kɛ́ ti Yiɛ̀ nKuyie nni nnɑ̀kɛ́ tìnti kɛyènkɛ̀. Kɛ̀ Sɑuri dɔ̀: Bɛ́i.
17 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛri dɔ̀: A do cĩɛ̃̀ ndìì mɔ̀nnì ɑmɑ́ɑ̀ kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nkuù dɑ tɑ̃ɑ̃tɛ́, di mmɔ̀nnì kɑ̀ɑ bɑkɛ́ Isidɑyɛɛribɛ. 18 Kuù dɑ tɔ̃ nkɛ tú: A kɔtɛ kɛ́dokɛ́nɛ̀ Amɑdesiibɛ dɛ kó bɛnitiyɛibɛ, kɛ́ bɛ̀ kuɔ pɑ́íí kɛ bɑ́ɑ́ súɔ́ ndɛ̀mɑrɛ̀. 19 Dɛ̀ yĩ́mɛ kɑ̀ɑ í yie nkù dɑ nɑ̀kɛ́ tì, kɛ ɛí bɛ kpɛrɛ kɛ dɔ̀ɔ̀ kù í dɔ́ dɛ̀? 20 Kɛ̀ Sɑuri dɔ̀: N yiemmɛ̀mu kù n nɑ̀kɛ́ tì kɛ kùɔ Amɑdesiibɛ bɛmɔu, kɛ sùɔ́ mbɛ kóo kpɑ̀ɑ̀tì Akɑki mɑ́ɑ̀ ndi koò tɔní diɛ. 21 Kɛ̀ n kó bɛhɑ̃ɑ̃pɔ̀mbɛ̀ soó nyiwũɔ̃ sɑ̀ɑ̀yì kɛ ì tɔní diɛ nKidikɑɑdi kɛ̀ ti bo ì fìé ti Yiɛ̀ nKuyie nhɑ tũ nkù.
22 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛrii ò tɛ̃̀ńnɛ́ kɛ dɔ̀: Ti Yiɛ̀ nKuyie ndɔ́ di bo nkù feumɛ̀ mmɛ iwũɔ̃ kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ di bo nyíémmɛ̀ ku nɑ́ɑǹtɑ̀ɑ̀? Kɑ̀ɑ yie nti Yiɛ̀ nKuyie mbɛ́i ntì dɛɛ̀ kù nɑɑti kɛ pɛ̃ɛ̃tɛ́ ɑ bo kù fìémɛ̀ iwũɔ̃ mɛkùɔ̀ nkpɛyi. 23 A bo yetɛmɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nkpɛti dɛ̀ í cɑ̃́ɑ̃́nnɛ̀ ɑ bo pɑ̃ɑ̃́mɛ̀, itookperí mɛ nyí cɑ̃́ɑ̃́nnɛ̀ ɑ bo fíémɛ̀ yɛbɔkɛ̀. A mɛ̀ nyetɛmɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nkpɛti, kù múnkɛ dɑ yetɛmu yíe. A tɛ̃́nkɛ í yó ntú ku nìtìbɛ̀ kóo kpɑ̀ɑ̀tì. 24 Kɛ̀ Sɑurii kuɔ́nko kɛ dɔ̀: N cɑ̀ɑ̀rɛ̀mu! N yetɛ ti Yiɛ̀ nKuyie nkpɛti nti kɛ yetɛ ɑ kó itié. N yɔ̀tɛ tihɑ̃ɑ̃pɔ̀ntì nti kɛ dɔ̀ɔ̀ tì yɛ̃ mmù. 25 Di mmɔ̀nnì n dɑ bɑ́ɑmmu! N cɑ̀ɑ̀rɛ̀mu, ncĩ́ɛ̃́ n yɛi, nkɛ́wɛ̃tɛní kɛ̀ ti kɔtɛ kɛ̀ m bɑ́ntɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie. 26 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛri dɔ̀: Mí nnɛ̀ fɔ̃́ nti bɑ́ɑ́ nɛí, ɑ yetɛ ti Yiɛ̀ nKuyie nkpɛti nti kɛ̀ kù mɛ ndɑ yetɛ, ɑ tɛ̃́nkɛ í yó ntú Isidɑyɛɛribɛ kóo kpɑ̀ɑ̀tì.
27 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛrii bútínnɛ́ kɛ bo ítɛ́, kɛ̀ Sɑurii pĩ́ nho yɑɑ̀bòrì kɛ̀ dìi kɛ̃tɛ́. 28 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛrii ò nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: Ti Yiɛ̀ nKuyie mmúnkɛ kɛ̃tɛ́mu ɑ kpɑ̀tì yíe nyIsidɑyɛɛribɛ cuokɛ̀, kɛ tì duɔ́ nhotɔù mɔù wèè wenni kɛ dɑ pɛ̃ɛ̃tɛ́. 29 Isidɑyɛɛribɛ kó muwɛ̃rímú tú ti Yiɛ̀ nKuyie nku, kù í soú nkù í tú onìtì kɛ bo bɛ́i nkɛ́wɛ̃tɛ kɛ́ceetɛ. 30 Kɛ̀ Sɑurii yíɛ́ kɛ́bɛ́i nkɛ dɔ̀: N cɑ̀ɑ̀rɛ̀mu, ɑ n cĩ́ɛ̃́ nkɛ́ n dɛ́úkùnnɛ bɛhɛikɛ̀nkótíbɛ̀ nɛ̀ Isidɑyɛɛribɛ bɛmɔu ììkɛ̀ kɛ́wɛ̃tɛní kɛ̀ m bɑ́ntɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie.
31 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛrii wɛ̃tɛní kóò tũ̀nnɛ kɛ̀ bɛ̀ɛ kɔtɛ kɛ̀ Sɑurii bɑ́ntɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie.
32 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛri dɔ̀: Tɔní diɛ nhAkɑki Amɑdesiibɛ kpɑ̀ɑ̀tì n yììkɛ̀. Kɛ̀ Akɑki nkéríní kòo yɛ̀mmɛ̀ nɑɑti, nɛ̀ o yɛ̀mmɛ̀ miɛkɛ kòò tu mukṹṹ nkó kunɔ́ú dɛ̀tɛ́mu di mmɔ̀nnì. 33 Kɛ̀ Sɑmmuyɛɛri nɛ́ ò nɑ̀kɛ́ kɛ dɔ̀: