6 Lɛlɛɛ rɔ́ nyísɛ rɛ ɑ́ri kɑpɛ mɛwɑi kópɛ n lɑ yɑrɛ kɑpí pɛɛ mɛ ń lɑ mɛcɔ. 7 Áni kɑpɛ pɑnsɛ piléényɔ́ɔnsɛ yɑrɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ mɛcɔ. Pi wɑ yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Pisoi yɛ tonɛ ɑpi le ɑpi níru, ɑpi pɛɛ yisi ɑpi piyírɑɑsɛ loni. 8 Ári kɑpɛ kɔ mɛrɔ́círɛ iwɑ́sɑ́nkɑí tɑ̃ yɑrɛ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpí pɛɛ n wɑ ɑpí nɛ kɛyɑ́ɑ kɛsɛ kpi pisoi ɑ́kotokú ɑfɛɛrɛ́ nɛ ɑtɑɑni (23.000). 9 Ári kɑpɛ kɔ Upíimɑ peikɛɛ yɑrɛ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi u n peikɛɛ, iwɑ́ɑ ii pi kɛ́hɛni ɑpi kpíni. 10 Ári kɑpɛ kɔ n ŋmúlɑɑnkɛɛ yɑrɛ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi n ŋmúlɑɑnkɛɛ, nkpɔ utumɛ uú hɑ nɛ pinnɛ́í nɑ́m.
11 Mɛwɑi mɛɛ pi wɑlɛ rɛ tɔkɛ́ yɛ̃́, ɑpi mɛ wɔlu rɛ tɔ́ mpí tɔ́ɔ nní ituŋɛ tɔrɔɔ-i ń we tɔkɛ́ mɛrɔ́círɛ tĩ. 12 Lɛ̃ nnyɑ, úye un m músu rɛ u ɑ́nɑ ɑtɛ́ kɛcɑ́ɑ́ tɑ́ɑ́lɛ̃, ukɛ́ umɛcirɛ tĩ úu kɑpɛ nɛ ń loó nnyɑ. 13 Lɛ̃ kɑi ń we rɛ likɛ́ kɛsoipipi peikɛɛ mɛcɔ kɑi yɛ nɔ́ peikɛɛ. Uléécɑɑ yɛ ɑsei ute lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, úu yɛ ŋmurɛi pipeikɛɛ pikɛ́ yɛ nɔ́ feriyɛ. Lɛ̃ nnyɑ lin yɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ-i nɔ́ m peikɛɛ, u yɛ́ɛ́ ncée nɔ́ nyísɛ ɑní nɛ likɛmɛɛ lelu ɑní n kɑhɑri.
14 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni piléényɔ́ɔnsɛ n wuru ńsɔnɛ, pinɛ́sɑ́nɛ! 15 Nɔ pisoi sɔhɔɔ lɛ. Ani nɔ́rinɛ́cúruu mmɛ̃ kɑm nní ḿ mɑ kɛcɑ́ɑ́ musí ɑní pɑí nkɛ̃́! 16 Ani kɛpóripi kɛ̃ kɑri yɛ rimmúlú ɑrí nɛ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ ɑri kɛ níru ripɑí nkɛ̃́. Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri yɛ nní kɛ n níru, ɑ́kɛ yɛ Kirisi mɛnyɛ nɛ tɔ́ ripɛ́nɛsɛɛ? Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑri yɛ nní kukpɔ́nɔ́ n kpɔ́kɔrinɛ ɑri le, Kirisi ipiŋɛ kɑku yɛ kɔ nɛ lɛ̃ tɔ́ ripɛ́nɛsɛ. 17 Kɑi nní rɛ kukpɔ́nɔ́ kusɛ kpɛɛ we nnyɑ, ḿpɑ́ tɔ nní kulúi we, tɔ ntɔ́nɛ́í ipiŋɛ isɛ lɛ, kukpɔ́nɔ́ kusɛ kpɛ̃ kɑri ntɔ́nɛ́í ń le nnyɑ.
18 Ani Isirɑyɛɛli pikɔ́ ripɑí nkɛ̃́! Pɛpɛɛ yɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ-i inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ n li nɛ kɛnyɔ́ɔnsɛ kɛ̃ yɛ̀ɛ̀ ripɛ́nɛlɛ ɑpi wɑi pisɛ. 19 Lɛ̃ kɑm nní ḿ mɑ ɑsei rɛ íye? Yɑrɛ liɑsei yɛɛ rɛ piléé nɛ́ɛ isɛɛ kɑpi yɛ nɛ n nyɔ́ɔnsɛ yɛ linyinɛ lɛ, nɛ́ɛ íye? 20 Ái lɛ̃! Líkɑ ɑ́i kei we. Lɛ̃ kɑm ḿ mɑ ɑsei nyɛɛ rɛ inyɔ́ɔnsɛ iyɛ̃ yɛ ɑníri ikɔ́ lɛ, ɑ́i Uléécɑɑ ikɔ́. Aɑm kɔ pɛɛ́ lɑ nɔ́ nɛ ɑníri nɔkɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃. 21 Áni yɛ́ fe nɔkɛ́ Upíimɑ kɛporipi nɛ kuníri kɛkɔ́ m pɛ́nɛlɛ̃ nɔn níru. Nɔ́ nɛ Upíimɑ ɑ́ni yɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃ nɔn le, nɔ́ nɛ ɑníri nɔn kɔ pɛ́nɛlɛ̃ nɔn le. 22 Tɔ lɑlɛ tɔkɛ́ lɛ̃ wɑ Upíimɑ ilɑɑrɔ ikɛ́ kɛrɔ́cɑ́ɑ́ kɑm nɛ́ɛ? Yɑrɛ tɔ pɛɛ ḿpɑpɛ u felɛ nɛ́ɛ?
25 Nɔ́ yɛ fe ɑni lɛ̃ kɑpi kuyɑ́ɑ-i n yɑ́i nnɛ́í le. Áni kɑpɛ yɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ ńkɑ likɛcɑ́ɑ́ m písɛi likɛ́ nɔ́ ricɔ́ŋ. 26 Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Upíimɑ yɛɛ kɛtẽ nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ likɔ́ nnɛ́í te.
27 Nkó yɛɛ úu Kirisi nɛ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ un kusɑ́nɛ nɔ́ n sée nɔn n hɑ, ɑni lɛ̃ nnɛ́í kɑpi nɔ́ ḿ pɑ li. Áni kɑpɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ ńkɑ likɛcɑ́ɑ́ m písɛi likɛ́ nɔ́ ricɔ́ŋ. 28 Amɑ́ unyinɛ un nɔ́ m mɑɑ rɛ “isɑrɛ nnyí yɛ inyɔ́ɔnsɛsɑrɛ lɛ”, uyɛɛ lɛ̃ nɔ́ ḿ mɑ nnyɑ, ɑ́ni kɑpɛ i li. Insɑ́ lɛ̃, li yɛ́ u ricɔ́ŋ. 29 Ái rɛ nɔ̃́ kɑi yɛ́ ricɔ́ŋ nnyɑ kɑm lɛ̃ nté símisi. Ucɔ kɑi yɛ́ rincɔ́ŋ nnyɑ kɑm lɛ̃ símisi.