IAKOBO Worwor táil A mákmák ngoro ái Iakobo er tuán ái Iesu a le i buk minái, má a tuán mul ái Iut er a le i buk Iut (Iut 1). Ái á tátáil mul án lotu ami Ierusalem (Apo 15:13). A le on uri narsán te Iudáiá er di ruruna i Karisito (Iak 1:1). Káplabin ák le i buk minái a ngoromin: kápte kes a arwat ngo na tu parai sár ngo a ruruna masik. Lain tatalen a longoi a inngasi ngo kán ruruna a támin muswan. Má ngo kápte te lain tatalen a kis i kán liu, ki kán ruruna a tu táit bia sár (2:26). Má tan artohtoh a lu tohoi kángit ruruna, a suri inngasi ngo a muswan (1:2-18). Koion gita tu longlongrai lain arbin, ái sár gita mur arwat pasi (1:19-27). Ái Iakobo a lala worwor suri tatalen káián bos tám ruruna. Gita lu ololoh kuluknai kermen i git (3:1-12), gita lu kipi matngan mánán tilami bát (3:13-18), má giták agengen i git mai lain tatalen (4:1-17) gita káp tur i nagogon (5:1-11). Má te á aratintin káián ái Iakobo a ararwat mai aratintin si Iesu i buk Mataio pákán 5-7.
1 Mat 13:55; Apo 15:13; Gal 1:19; 1Pe 1:1Iau Iakobo, iau tám toptop si Káláu má si Konom Iesu Karisito. Iau le i pákán ram minái ur singin bos matananu Iudáiá er di ruruna i Iesu má di tam sara uri bos kuir no i naul matmatngan pokon.
Kak lain nas narsá gam. Gama ruruna pagas i Káláu i katbán bos taun 2 Rom 5:3-5Rang buhang, gama arsuar sang mai marán toltolom artohtoh. Tan taun erei a mákmák ngoro sápkin táit, ái sár kápte. A kuluk ngo gama mák ilmi ngo artohtoh a lain táit, má na lu gáu i bál gam i pákánbung ngo a hut narsá gam. 3 1Pe 1:7Gama longoi ngorer kabin tungu gamáte áslai artohtoh marán pákán má kamu ruruna ákte tur dik pagas. Ngorer gamáte mánán sang ngo i pákánbung namur ngo na hut i tan hutngin artohtoh, kápnate pur i kamu ruruna. 4 Má ngorer, koion gama puplir. Gama ruruna pagas i Káláu i katbán taun gam kipi, ki gama mákái ngo ninsin i gam na matuk má na nokwan pagas má kápnate sáhár sur tekesi lain tatalen.5 Kis 2:3-6Má ngo tekes a pongpong i kán mánán suri liu ngorer i nemnem si Káláu, ki na sung Káláu suri. Ái Káláu ái koner a káng ungleu i kán artabar, má kápate lu mos kalar uri rung er di lu balbal sungi, ái sár na tángni kán holhol má nák tari mánán singin. 6 Má ngo una sung, ki una ruruna tumran ngo ái Káláu na long arwat pasi kam sung. Má koion sang na ru i kam hol, kabin ái koner aru i kán hol, a ngorer i pákán nah a husai i lala bát má kán tu biluk biluk, 7-8 má bos táit no a lu longoi kápate tumran. Matngan kálámul ngorer na káp ruruna oksam ngo na atur pápta te táit tilami si Káláu, wa kápte.
Tan maris má bos konom 9 Tám ruruna a maris má kápte ngisán, na laes kabin a mák ilmi ngo ái Káláu ákte apakta pasi. 10 Ais 40:6-7Mái koner a marán i kán minsik má a pakta i ngisán, ái koion na hol on ngo ái Káláu na hol pasi kabin i kán minsik. Ái sár kálámul er na gasgas kabin ái Káláu ákte inngas tari singin ngo táit a támin uri narsán a ngoromin, ngo na atri kán ruruna i Káláu sár. Kabin kápate tepák má kán liu nák bokoh pas ngorer i sián purpur a pos i kábungbung má káp melek sár ák maulur mák pur pas tili aun. 11 Nas a pos mai rakrakai má ák rangi aun purpur ák marang, má namur sián purpur ák rus tili aun, má kán lain mákmák ák bokoh pas má. A ngorer sár mul i konom. Tekesi bung na tungai talar mai kán him, má káp melek mul má nák bokoh pas i kán liu alari kán tan minsik. Ái Káláu káp a tini talka git uri artohtoh 12 Kálámul a tur dik má kápate puplir i katbán artohtoh, ái sár a tungai ruruna pagas, kálámul er a tuan kuluk pala. Ái na top pasi liu áklis uri kán arsupan erei a oror pagas mai ái Káláu ur si rung er di mámna Káláu.13 I pákánbung kálámul a áslai artohtoh uri narsán, koion na parai ngo, “Ái Káláu a oboi artohtoh min uri iau.” Káplabin ngo sápkin kápate artálár suri talka pas Káláu uri artohtoh, má ái Káláu sang káp a tini talkai kálámul nák áslai artohtoh. 14 Mái sár sápkin nemnem imi bál keskeskesá kálámul a lala rakrakai suri longoi sápkin, má sápkin nemnem erei a talka pasi kálámul má ák lala hol suri longoi sápkin. 15 Má namur ngo sápkin nemnem erei a pakta, a káhái wán, wa sápkin tatalen sang. Má kálámul a lu balbal longoi sápkin tatalen, na han banai hiru áklis.
16 Iau mámna gam, lain rang buhang, má iau nem suri parai si gam ngo koion gama mángát pas tekes na mák agur gam ngo ái Káláu a obop gam uri artohtoh. 17 Tan artabar má arasosah no er a tuan alal, di no di hut sosih tilami narsán ái Káláu, ái koner a aksimi nas má kalang má bos mátmátiah. Di no er di lu kaura má dik lu dorah mák lu arkeles á pákpák i di. Ái sár ái Káláu káp a tini arkeles. 18 Ioa 1:13Ái Káláu a ngoi i bál ngo gita otoi liu, ngorer ák tarwai pinpidan er a támin uri narsá git má gitá ruruna on. Má ngorer ák tám i git gitá rang natun, pasi á git git ngoro mulán artabar uri narsán, má ái a sángwái ngis git alari kán bos akaksim no.
Pinpidan si Káláu a lu saras pasi kálámul 19 Lain rang buhang, gama lain talas má hol páptai táit minái ina parai si gam. A kuluk ngo gam keskeskes koion gama lu kokos melek. Ái sár gama lu lain longra kuluknai besang i worwor má namur gamák wor, má koion gama lu togor melek. 20 Mán 7:9Káplabin ngo togor kán kálámul kápate arwat mai lain matngan liu ái Káláu a nem on. 21 Kol 3:8; 1Pe 2:1Má pasi á ngorer, gama gagas palai bos durwán tatalen má tan sápkin er a kis i gam. Má koion gama apakta pas gam ngo gam lain kálámul, ái sár gama rusan tar gam uri lalin pinpidan si Káláu ákte soi erei i bál gam. Ái á pinpidan erei a mon i kán rakrakai suri sáras pas gam.22 Mat 7:26; Rom 2:13Koion gama tu longrai sár i pinpidan si Káláu má kápte gama mur on. Kálámul a longoi ngorer a agur kalengnai sang. Ái sár gama longra pasi pinpidan má gamák lu mur on sang! 23 Ái koner a longrai pinpidan má kápate mur on, ái a ngoro kálámul a tirwas mák mákái aur. 24 A be tirwai ngorer ki ák han pas má, má kápate mongmong palai sár ki ák ráwái ngádáh a mák ngoi á aur. 25 Rom 8:2; Iak 2:12Áá, koion gama ngorer i kálámul erei. Ái sár gama tirwa tumani pinpidan si Káláu, kabin kán pinpidan a nokwan taladeng má a lu asengsegeng i git. Ái koner a lu tirwa tumani pinpidan má kápate balantahni, mái sár a tunga taram on, ái na atur páptai lain arasosah si Káláu i bos táit no na longoi.
26 Sak 141:3Ngo tekes a hol on ngo ái a tám ruruna muswan, ái sár kápate kátlán timani kermen, kálámul er a agur kalengnai sang má kán lotu a tu táit bia. 27 Ái Káláu Kák git a hol on ngo a ngoromin á kálámul a pilpil má kápte te dur on. A hol on ngo kálámul er na talar mai ololoh má tangan pasi bos suisui má bos mokos mai kándi bos sáhár, má kálámul er na ololoh kuluk mul suri sápkin tili naul bim na mák long adurwán on.
IAKOBO 2 ->
1 Mat 13:55; Apo 15:13; Gal 1:19; 1Pe 1:1Iau Iakobo, iau tám toptop si Káláu má si Konom Iesu Karisito. Iau le i pákán ram minái ur singin bos matananu Iudáiá er di ruruna i Iesu má di tam sara uri bos kuir no i naul matmatngan pokon.
5 Kis 2:3-6Má ngo tekes a pongpong i kán mánán suri liu ngorer i nemnem si Káláu, ki na sung Káláu suri. Ái Káláu ái koner a káng ungleu i kán artabar, má kápate lu mos kalar uri rung er di lu balbal sungi, ái sár na tángni kán holhol má nák tari mánán singin. 6 Má ngo una sung, ki una ruruna tumran ngo ái Káláu na long arwat pasi kam sung. Má koion sang na ru i kam hol, kabin ái koner aru i kán hol, a ngorer i pákán nah a husai i lala bát má kán tu biluk biluk, 7-8 má bos táit no a lu longoi kápate tumran. Matngan kálámul ngorer na káp ruruna oksam ngo na atur pápta te táit tilami si Káláu, wa kápte.
13 I pákánbung kálámul a áslai artohtoh uri narsán, koion na parai ngo, “Ái Káláu a oboi artohtoh min uri iau.” Káplabin ngo sápkin kápate artálár suri talka pas Káláu uri artohtoh, má ái Káláu sang káp a tini talkai kálámul nák áslai artohtoh. 14 Mái sár sápkin nemnem imi bál keskeskesá kálámul a lala rakrakai suri longoi sápkin, má sápkin nemnem erei a talka pasi kálámul má ák lala hol suri longoi sápkin. 15 Má namur ngo sápkin nemnem erei a pakta, a káhái wán, wa sápkin tatalen sang. Má kálámul a lu balbal longoi sápkin tatalen, na han banai hiru áklis.
16 Iau mámna gam, lain rang buhang, má iau nem suri parai si gam ngo koion gama mángát pas tekes na mák agur gam ngo ái Káláu a obop gam uri artohtoh. 17 Tan artabar má arasosah no er a tuan alal, di no di hut sosih tilami narsán ái Káláu, ái koner a aksimi nas má kalang má bos mátmátiah. Di no er di lu kaura má dik lu dorah mák lu arkeles á pákpák i di. Ái sár ái Káláu káp a tini arkeles. 18 Ioa 1:13Ái Káláu a ngoi i bál ngo gita otoi liu, ngorer ák tarwai pinpidan er a támin uri narsá git má gitá ruruna on. Má ngorer ák tám i git gitá rang natun, pasi á git git ngoro mulán artabar uri narsán, má ái a sángwái ngis git alari kán bos akaksim no.
22 Mat 7:26; Rom 2:13Koion gama tu longrai sár i pinpidan si Káláu má kápte gama mur on. Kálámul a longoi ngorer a agur kalengnai sang. Ái sár gama longra pasi pinpidan má gamák lu mur on sang! 23 Ái koner a longrai pinpidan má kápate mur on, ái a ngoro kálámul a tirwas mák mákái aur. 24 A be tirwai ngorer ki ák han pas má, má kápate mongmong palai sár ki ák ráwái ngádáh a mák ngoi á aur. 25 Rom 8:2; Iak 2:12Áá, koion gama ngorer i kálámul erei. Ái sár gama tirwa tumani pinpidan si Káláu, kabin kán pinpidan a nokwan taladeng má a lu asengsegeng i git. Ái koner a lu tirwa tumani pinpidan má kápate balantahni, mái sár a tunga taram on, ái na atur páptai lain arasosah si Káláu i bos táit no na longoi.
26 Sak 141:3Ngo tekes a hol on ngo ái a tám ruruna muswan, ái sár kápate kátlán timani kermen, kálámul er a agur kalengnai sang má kán lotu a tu táit bia. 27 Ái Káláu Kák git a hol on ngo a ngoromin á kálámul a pilpil má kápte te dur on. A hol on ngo kálámul er na talar mai ololoh má tangan pasi bos suisui má bos mokos mai kándi bos sáhár, má kálámul er na ololoh kuluk mul suri sápkin tili naul bim na mák long adurwán on.
IAKOBO 2 ->