Hutngin Kamkabat si Klu God's New Covenant Published by: The Wycliffe Bible Translators, Australia in cooperation with the Bible League, Australia Sursurunga New Testament, New Ireland Province Papua New Guinea © 2009 Wycliffe Bible Translators, Australia in cooperation with the Bible League, Australia ISBN: 0 7272 2213 9 First Edition 2009 1546 Preface
Worwor talas suri wásái Hutngin Kamkabat minái Ngádáh di lu pukdai ngoi á kángit Hutngin Kamkabat? Buk minái, hirá sang di mulán le i tan pinpidan on mai worwor Girik. Má namur dik pukdai worwor Girik uri marán worwor, má ngorer ákte hut onin uri worwor Sursurunga. Him án pukpukda kápte ngo a malmu, wa a rakrakai taladeng sang. Rung di pukdai buk minái uri kángit worwor, di lala ser sálán tan kuir wor tili Girik, má namur di lala ser suri kuir wor Sursurunga a artálár mai. Má suri sopasun worwor mul a rakrakai. Tan Girik kándi sál suri sopasun worwor a lite alari kángit til Sursurunga. Má Tok Pisin má Inglis mul a ngoi, a lite arsagil alari kángit. Ngorer tan tám pukpukda di lala him suri sálán na pánpán kuluk mai kángit worwor, pasi una mákái on á buk minái ngo te buturkus a kálik rut lite sang alari ngorer a rut ngoi mai Tok Pisin ngo Inglis. Tan tám pukpukda di longoi ngorer suri kápnate rakrakai singim suri una wásái má suri una kip timani sálán muswan. Te kukuir wor án artangan Má a kuluk ngo gita talas ngo te á kukuir wor i buk minái tan tám pukpukda di oboi turán worwor si Káláu. Matngan worwor erei a suri tangan iáu unák talas suri sálán muswan á worwor si Káláu, ngo suri para talsai tatalen er káián tan Iudáiá, ngo suri tángni kaungán worwor nák tang ngoro Sursurunga muswan. Má kápte di tu obop siari on, kápte. I pákánbung tan tám pukpukda di lu him, di lu mák pasi tan kuir er kápnate talas ngo da mur arwat pasi ngorer sang a rut ngoi á worwor Girik masik, ki ngorer di lu bontai mai matngan worwor minái má tángni suri na lain talas uri narsá git onin. Suri tohtohpas uri matngan worwor erei, una mákái Mataio 26:17. Mulán má áruán gegen a parai ngoromin: “Tatalen kán tan Iudáiá a ngoro minái. I libung táilnai longsit án ani beret káp a tini sut, di lu up bingi tan gengen sipsip suri da ani uri akiláng i longsit án sorliu palai mul.” Aru gegen erei kápate kis i wor Girik ngo i wor Inglis, mái sár tan tám pukpukda di oboi i kángit buk suri para talsai tatalen káián tan Iudáiá má suri tángni kángit mánán suri táit er di longoi i pákánbung erei. Worwor talas adi lal Ngo una mákái akiláng ngoromin *, a akiláng i worwor talas tan tám pukpukda di hol on ngo kápate arwat suri da asoloi i katbán worwor si Káláu sang. Má ngorer, worwor talas suri, dik oboi adi lal i pákán ram erei. Ngo una mák pasi adi má unák wásái, ki na tangan iáu suri una mánán kuluk i táit a parai á buturkus erei. Matngan worwor minái kápte ngo pinpidan muswan si Káláu, ái sár di oboi namur suri atalsa git. Worwor di le namurwai Ngo una banai worwor i katbán akiláng ngoromin [ ], a sálán ngo worwor erei a bokoh tili tan pákán ram di mulán le on. Tan tám mánán di hol on ngo bos tám le di le namurwai. Una mákái Marko 16:9-20, ki unák mákái matngan akiláng ngorer. Worwor táil suri keskeskesá buk Má on á kángit Hutngin Kamkabat, marán mul á te kukuir worwor er na tangan iáu. Kes tili di á bos worwor án artangan, worwor táil suri keskeskesá buk. Worwor táil a para talsai ngo ái sinih a le on á buk erei, má suri dáh er ák le i buk erei, má te támin táit til on á buk erei mul. Lul worwor má pukpuksa a ararwat Má kes mul á worwor án artangan, tan lul worwor. Di oboi tan lul worwor i bos kukuir no suri para atalsai ngo pukpuksa dáh a kis erei, ngo suri para talsai ngo aratintin dáh á erei. A kuluk ngo una talas ngo matngan worwor minái kápte ngo pinpidan muswan, ái sár di oboi namur suri tangan git. Má adi lalin tan lul worwor i ahat i Lain Arbin, dikte oboi tan lite buturkus er a worwor mul suri pukpuksa erei. Worwor a ararwat Má adi lal i tan pákán ram, dikte oboi tan buturkus er a parai worwor a ararwat. A ngoromin. I pákánbung ái Iesu ngo ái Paulo ngo ái sinih a parai worwor tili Torahin Kamkabat, una mákái ngo dikte para talsai suri aiá a kis ái á worwor muswan er di bali parai. Ngorer i Mataio 12:7-8, a parai ngo “Iau nem i gam ngo gama lu armámna uri narsán matananu. Ái a kuluk si diar á osmapak mai ololas.” Ngo u mák pasi worwor erei, má namur una mákmák adi lal i pákán ram er, ki unák mákái ngo ai Iesu a parai worwor tili Torahin Kamkabat, i buk Osea 6:6. Má ngo a mon i worwor a ararwat tilatung i Hutngin Kamkabat, ki di oboi mul ngorer. Sálán te kuir worwor Má kes mul á artangan a kis namurwai worwor muswan si Káláu on á buk minái. Kuir erei git utngi ngo ‘Sálán te kuir worwor a kis i Buk Tabu er kápate lala talas tungu’, má a tangkabin i pákán ram 654. On á kuir minái, di le páptai marán worwor án artangan má marán pukpuksa suri tan kálámul má tan toltolom táit ngis di a kis i Hutngin Kamkabat. Ngorer i kuir wor ‘Mesaia’ ngo kuir wor ‘Natun Kálámul’. Dánih á sálán á kuir wor erei? Má a is á kálámul er di utngi mai Ioanes, má ngádáh una kip timan di ngoi? Mái koner si Kora, dánih a longoi pasi áng kis á ngisán on á buk minái? Una lu balbal wáwás tangrai kuir minái suri una kip timani lain aratintin suri tan kuir wor má suri tan kálámul on á Hutngin Kamkabat. Tan buturkus di tahngai Má i arahrahi muswan i buk minái, una mák pasi te buturkus er dikte tahngai, má na tari lain aratintin ur singim suri te tan táit una mánán on. Arahrahi worwor Má suri dáh gita wásái Buk Tabu minái? Buk Apapos 1:3 a parai ngo “Ái koner a wásái buk minái suri da longrai i tan tám ruruna, na tuan kuluk pala! Má da tuan kuluk pala mul ái rung di lu longra pasi midán ái Káláu minái má dik lu taram on, kabin ákte páput má pákánbung suri tan táit no minái na tapam hut muswan!” Má ngorer mul i Ioanes 20:31 er a parai ái Ioanes ngo “Má tan táit minái iakte le páptai suri gama ruruna ngo ái Iesu á Mesaia, Natun ái Káláu. Má ngo gama ruruna on, ki gama atur páptai liu muswan.” Ngisán tan buk i Torahin Kamkabat má Hutngin Kamkabat
border="1">
Ngádáh di lu pukdai ngoi á kángit Hutngin Kamkabat? Buk minái, hirá sang di mulán le i tan pinpidan on mai worwor Girik. Má namur dik pukdai worwor Girik uri marán worwor, má ngorer ákte hut onin uri worwor Sursurunga. Him án pukpukda kápte ngo a malmu, wa a rakrakai taladeng sang. Rung di pukdai buk minái uri kángit worwor, di lala ser sálán tan kuir wor tili Girik, má namur di lala ser suri kuir wor Sursurunga a artálár mai. Má suri sopasun worwor mul a rakrakai. Tan Girik kándi sál suri sopasun worwor a lite alari kángit til Sursurunga. Má Tok Pisin má Inglis mul a ngoi, a lite arsagil alari kángit. Ngorer tan tám pukpukda di lala him suri sálán na pánpán kuluk mai kángit worwor, pasi una mákái on á buk minái ngo te buturkus a kálik rut lite sang alari ngorer a rut ngoi mai Tok Pisin ngo Inglis. Tan tám pukpukda di longoi ngorer suri kápnate rakrakai singim suri una wásái má suri una kip timani sálán muswan.
Te kukuir wor án artangan
Má a kuluk ngo gita talas ngo te á kukuir wor i buk minái tan tám pukpukda di oboi turán worwor si Káláu. Matngan worwor erei a suri tangan iáu unák talas suri sálán muswan á worwor si Káláu, ngo suri para talsai tatalen er káián tan Iudáiá, ngo suri tángni kaungán worwor nák tang ngoro Sursurunga muswan. Má kápte di tu obop siari on, kápte. I pákánbung tan tám pukpukda di lu him, di lu mák pasi tan kuir er kápnate talas ngo da mur arwat pasi ngorer sang a rut ngoi á worwor Girik masik, ki ngorer di lu bontai mai matngan worwor minái má tángni suri na lain talas uri narsá git onin. Suri tohtohpas uri matngan worwor erei, una mákái Mataio 26:17. Mulán má áruán gegen a parai ngoromin: “Tatalen kán tan Iudáiá a ngoro minái. I libung táilnai longsit án ani beret káp a tini sut, di lu up bingi tan gengen sipsip suri da ani uri akiláng i longsit án sorliu palai mul.” Aru gegen erei kápate kis i wor Girik ngo i wor Inglis, mái sár tan tám pukpukda di oboi i kángit buk suri para talsai tatalen káián tan Iudáiá má suri tángni kángit mánán suri táit er di longoi i pákánbung erei.
Worwor talas adi lal
Ngo una mákái akiláng ngoromin *, a akiláng i worwor talas tan tám pukpukda di hol on ngo kápate arwat suri da asoloi i katbán worwor si Káláu sang. Má ngorer, worwor talas suri, dik oboi adi lal i pákán ram erei. Ngo una mák pasi adi má unák wásái, ki na tangan iáu suri una mánán kuluk i táit a parai á buturkus erei. Matngan worwor minái kápte ngo pinpidan muswan si Káláu, ái sár di oboi namur suri atalsa git.
Worwor di le namurwai
Ngo una banai worwor i katbán akiláng ngoromin [ ], a sálán ngo worwor erei a bokoh tili tan pákán ram di mulán le on. Tan tám mánán di hol on ngo bos tám le di le namurwai. Una mákái Marko 16:9-20, ki unák mákái matngan akiláng ngorer.
Worwor táil suri keskeskesá buk
Má on á kángit Hutngin Kamkabat, marán mul á te kukuir worwor er na tangan iáu. Kes tili di á bos worwor án artangan, worwor táil suri keskeskesá buk. Worwor táil a para talsai ngo ái sinih a le on á buk erei, má suri dáh er ák le i buk erei, má te támin táit til on á buk erei mul.
Lul worwor má pukpuksa a ararwat
Má kes mul á worwor án artangan, tan lul worwor. Di oboi tan lul worwor i bos kukuir no suri para atalsai ngo pukpuksa dáh a kis erei, ngo suri para talsai ngo aratintin dáh á erei. A kuluk ngo una talas ngo matngan worwor minái kápte ngo pinpidan muswan, ái sár di oboi namur suri tangan git.
Má adi lalin tan lul worwor i ahat i Lain Arbin, dikte oboi tan lite buturkus er a worwor mul suri pukpuksa erei.
Worwor a ararwat
Má adi lal i tan pákán ram, dikte oboi tan buturkus er a parai worwor a ararwat. A ngoromin. I pákánbung ái Iesu ngo ái Paulo ngo ái sinih a parai worwor tili Torahin Kamkabat, una mákái ngo dikte para talsai suri aiá a kis ái á worwor muswan er di bali parai. Ngorer i Mataio 12:7-8, a parai ngo “Iau nem i gam ngo gama lu armámna uri narsán matananu. Ái a kuluk si diar á osmapak mai ololas.” Ngo u mák pasi worwor erei, má namur una mákmák adi lal i pákán ram er, ki unák mákái ngo ai Iesu a parai worwor tili Torahin Kamkabat, i buk Osea 6:6. Má ngo a mon i worwor a ararwat tilatung i Hutngin Kamkabat, ki di oboi mul ngorer.
Sálán te kuir worwor
Má kes mul á artangan a kis namurwai worwor muswan si Káláu on á buk minái. Kuir erei git utngi ngo ‘Sálán te kuir worwor a kis i Buk Tabu er kápate lala talas tungu’, má a tangkabin i pákán ram 654. On á kuir minái, di le páptai marán worwor án artangan má marán pukpuksa suri tan kálámul má tan toltolom táit ngis di a kis i Hutngin Kamkabat. Ngorer i kuir wor ‘Mesaia’ ngo kuir wor ‘Natun Kálámul’. Dánih á sálán á kuir wor erei? Má a is á kálámul er di utngi mai Ioanes, má ngádáh una kip timan di ngoi? Mái koner si Kora, dánih a longoi pasi áng kis á ngisán on á buk minái? Una lu balbal wáwás tangrai kuir minái suri una kip timani lain aratintin suri tan kuir wor má suri tan kálámul on á Hutngin Kamkabat.
Tan buturkus di tahngai
Má i arahrahi muswan i buk minái, una mák pasi te buturkus er dikte tahngai, má na tari lain aratintin ur singim suri te tan táit una mánán on.
Arahrahi worwor
Má suri dáh gita wásái Buk Tabu minái? Buk Apapos 1:3 a parai ngo “Ái koner a wásái buk minái suri da longrai i tan tám ruruna, na tuan kuluk pala! Má da tuan kuluk pala mul ái rung di lu longra pasi midán ái Káláu minái má dik lu taram on, kabin ákte páput má pákánbung suri tan táit no minái na tapam hut muswan!” Má ngorer mul i Ioanes 20:31 er a parai ái Ioanes ngo “Má tan táit minái iakte le páptai suri gama ruruna ngo ái Iesu á Mesaia, Natun ái Káláu. Má ngo gama ruruna on, ki gama atur páptai liu muswan.”
Ngisán tan buk i Torahin Kamkabat má Hutngin Kamkabat