—Tsa̱m malo jém it́yajwɨɨp sɨɨp porque awágáypa tu̱m milagro iga anaŋquejáyiñ iga Dios acutsatne. Pero Dios iwatpa no más tu̱m señal juuts jém iwadayñewɨɨp jém profeta Jonás. 30 Dios iwadáy jém Jonás tu̱m señal iga jém Nínivepɨc pɨxiñt́am wɨa̱iñ iixyaj. Jesa̱pt́im aɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ atsɨ́y juuts tu̱m señal para jém it́yajwɨɨp sɨɨp. 31 Jesɨc cuando núcpa jém ja̱ma iga Dios icɨɨpiŋpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am, miñpa jém aŋtsapsa̱umɨpɨc reina. Tsucumpa iga iquejajwadáypa jém pɨxiñt́am jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Porque juumɨ miñ jém yo̱mo iga imatoŋpa jém aŋjagooyi jém Salomón ijɨ̱xi. Pero yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m más mɨjpɨc aŋjagooyi que jém Salomón, pero micht́am d́a iŋcupɨctámpa. 32 Cuando núcpa jém ja̱ma iga cɨɨpíŋóypa Dios, tsucumyajpa jém Nínivepɨc pɨxiñt́am. Iquejajwadayyajpa jém it́yajwɨɨp sɨɨp. Porque jeeyaj ichacyaj iga imalwatpa cuando najɨ́yóypa jém Jonás. Sɨɨp yɨɨm it́ con mimicht́am tu̱m profeta más wɨa̱paap que jém Jonás, pero micht́am d́a iñchactámpa jém malajɨ̱xi.
Jém wɨbɨc juctɨ
(Mt. 5:15; 6:22-23)
33 ’D́a i̱ iñooba tu̱m nooquejcuy iga ichacpa ju̱t́ d́a i̱ iixpa ni tu̱m cajoncucɨɨm. Pero accámta̱p yucmɨ iga ixixóyiñ jém tɨgɨypáppɨc. 34 Jém tánixcuy juuts tu̱m wɨbɨc juctɨ aŋtso̱ca. Siiga wɨ̱ jém tánixcuy, jesɨc it́u̱mpɨy jém tammɨjta̱y it́ jém wɨbɨc juctɨ aŋtso̱cajo̱m. Pero siiga d́a wɨ̱ jém tánixcuy, it́u̱mpɨy jém tammɨjta̱y cupiicha̱ne. 35 Wa̱tɨ cuenta jém juctɨ jém iniit́wɨɨp iga odoy tsɨɨyiñ juuts piichɨ. 36 Siiga it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ jém wɨbɨc juctɨ aŋtso̱cajo̱m, d́a i̱ ni uxaŋ piichɨ, tsa̱m wɨ̱quejpa cuando tu̱m nooquejcuy yɨcquejóypa con jém icho̱ca.
Jesús iwogáy jém fariseoyaj y jém escribaspɨc maestroyaj
(Mt. 23:1-36; Mr. 12:38-40; Lc. 20:45-47)
37 Ocmɨ cuando yaj aŋma̱t́i Jesús, tu̱m fariseopɨc pɨ̱xiñ iŋwejáy iga nɨcpa wiiqui it́ɨccɨɨm.
Jesɨc tɨgɨy Jesús, co̱ñ jém mesacɨɨm. 38 Pero agui ámaŋjac jém fariseo porque iix iga Jesús d́a iche icɨ antes que wícpa juuts nɨmpa jém fariseoyaj icostumbre. 39 Pero tánO̱mi Jesús iñɨ́máy jém fariseo:
—Mimicht́am mifariseopɨc, iŋcujicháypa jém imvaso y jém iñchi̱ma iyucwiñ, pero íña̱namaŋjo̱m tsa̱m it́ nuumi con jáyaŋ malopɨc jɨ̱xi. 40 Mimicht́am, tsa̱m micuɨ̱xit́am. Siiga iñjo̱doŋ iga Dios miwadáy jém iŋcɨ, ¿t́iiga d́a iñjɨ̱spa iga Dios miwadáyt́im jém íña̱nama? Dios iwɨ̱aŋja̱m iga cuáyñeiñ iŋcɨ, pero más iwɨ̱aŋja̱m iga cuáyñeiñ íña̱nama. 41 Siiga iñchiiba tu̱m limosna jém yaacha̱yajpaap porque wɨbɨc jɨ̱xi iniit́ íña̱namaŋjo̱m, jesɨc quejpa iga micuáyñeum iŋcutero.
42 ’Agui miuuguyt́im mifariseopɨc mipɨxiñt́am. Iñchiit́ámpa Dios jém iñdiezmo de jém yierba buena, de jém ruda y it́u̱mpɨy jém iññipñibooyi. Pero d́a iñjɨ̱stámpa iga iñyo̱xpáttámpa jém iñt́ɨ̱wɨtam jém yaacha̱yajpáppɨc. D́at́im iñjɨ̱stámpa iga iñt́oyt́ámpa Dios. Wɨ̱ iga iñyo̱xpátpa jém iñt́ɨ̱wɨtam y iñt́oypa Dios y odoy iñchaguiñ iga iñchiiba Dios jém iñdiezmo.
43 ’Agui miuuguyt́im, mifariseopɨc mipɨxiñt́am, porque iŋcusúnɨ́ypa jém más wɨbɨc co̱ñcuy jém sinagoga. Tsa̱m iŋwɨ̱aŋja̱mt́im iga it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am midioschiiyajpa calle.
44 ’Agui miuuguyt́im miescribaspɨc mimaestrotam y mifariseopɨc mipɨxiñt́am. Iñyaac minimɨgóyayt́a̱p. Inicwatpa táŋca jém tantɨ̱wɨtam porque ijɨ̱syajpa iga wɨbɨc mipɨxiñt́am, pero tsa̱m malo íña̱nama. Mimicht́am mijex juuts tu̱m tsúts ijos. D́a iixyajpa jém pɨxiñt́am, wit́yajpa jém tsútscu̱miyucmɨ, pero d́a ijo̱doŋyaj.
45 Jesɨc tu̱m maestro de jém Israelpɨc aŋquímayooyi iñɨ́máy Jesús:
—Maestro, cuando miñɨmpa je̱mpɨc, jesɨc mich anaŋnɨ́maycúmpa aɨcht́am.
46 Pero Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:
—Agui miuuguyt́im mimicht́am. Tsa̱m iniŋcodɨ́ypa jém iniŋquímayooyi, je puro iñjɨ̱xquiimi. Sɨɨp inictsɨɨma̱támpa jém tantɨ̱wɨtam con jém iniŋquímayooyi. D́a icɨyyajpa. Pero mimicht́am d́a iŋcuyágɨ́yáypa jém ichɨ̱mi con tu̱m iŋwaycɨ iga iñyo̱xpátpa.
47 ’Agui miuuguyt́im mimicht́am, iŋwattámpa jém mɨjpɨc monumento ju̱t́ cumyajta̱ jém wiñɨcpɨc profeta. Pero jém wiñɨcpɨc iñt́úmmɨtam iccaayaj jeet́im profeta. 48 Jesɨc quejpa iga iŋwɨ̱aŋja̱m t́i iwatyaj jém wiñɨcpɨc iñt́úmmɨtam. Jeeyaj iccaayaj jém wiñɨcpɨc profeta, mimicht́am iŋwattámpa jém monumento ju̱t́ cumyajta̱. Quejpa iga iniit́ de acuerdo con jém wiñɨcpɨc iñt́úmmɨtam.
49 ’Jeeyucmɨ nɨmpa Dios, jém tsa̱mpɨc jɨ̱xiɨ́y: “Aŋcutsat jém profetayaj y jém apóstolyaj, pero jém malopɨc pɨxiñt́am iccaayaj algunos, tuŋgac icpóyɨyyajpa.” 50 Pero mimicht́am, miit́wɨɨp sɨɨp, Dios michiit́ámpa tsa̱m mɨjpɨc castigo. Michégayt́ámpa iñɨɨpiñ iga accaayajta̱ it́u̱mpɨy jém Dios iprofetayaj dende watneta̱ yɨ́p mundo. 51 Mimicht́am, miit́t́aŋwɨɨp, michégáypa iñɨɨpiñ it́u̱mpɨy jém aŋmat́cɨɨwiñ dende jém mojwɨɨp iccaata̱, jém Abel, hasta jém Zacarías, jém accaaneta̱wɨɨp jém altar iŋcucmɨ con jém santuario jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m.