5 Tɛkɩ ndekléá mlɩ fɛ́ɛ́ mlɛ́blɩ́ ɔblɩ́ɩ bambá, támɛ nɩ́ mlɩdɛ́ Bulu ɔnɔ́ asʋ́n blɩ́ á, ɩbʋ mɩ alɛ́ dʋn. Tsúfɛ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ dʋn ɔblɩ́ɩ bambá ɔblɩ́pʋ́. Nkɛ́tɩ nɩ́ ɔblɩ́ɩ bambá ɔblɩ́pʋ́ ámʋ tɛtálɩ́ lɛ́ mʋ́ asɩ, mɛ́nɩ ɔpasua ámʋ bénya tɔkʋ tsú mʋ́tɔ́. 6 Mɩ́ apíó, nɩ́ naba mlɩ wá séi bɛblɩ́ ɔblɩ́ɩ bambá kʋ, mmɛlɛ mʋ́ asɩ á, labi mɔmʋ ɩbɔ́wa há mlɩ? Támɛ nɩ́ nɛblɩ́ asʋ́n, nɛhá mlɛ́bɩ asʋ́n, ntɛ́ɛ nɛblɩ́ asʋn lɛsúnáhɛ́ kʋ, ntɛ́ɛ nɛblɩ́ Bulu ɔnɔ́ asʋ́n kʋ, ntɛ́ɛ súná mlɩ atɔ́ á, ɩbɔ́wa labi há mlɩ dʋn.
7 Mlɩpʋkɩ ɩtɔ́á fɛdá mʋ́ itotsúlá, fɛ́ ɩkwɛ, ɔtɛ́ntɛ ntɛ́ɛ ɔkpɛ aná. Nɩ́ fʋmɛda mʋ́ itsula wankláán á, bʋtamanú mʋ́ asɩ. 8 Nɩ́ klunsi ɔdapʋ́ mɛ́bɩ dá mʋ́ á, ɔhaa tamanú mʋ́ asɩ, dɩ́dá atɔ́ yɔ́ ɩsá. 9 Alɩ kɛ́n nɩ́ mlɩdɛ́ ɔblɩ́ɩ ánɩ́ ɔhaa mɛ́dɛ́ mʋ́tɔ́ nu blɩ́ á, mlɩdɛ́tɔɩ́ wá afútɔ́ nɩ́. 10 Ɔblɩ́ɩ tsɔtsɔɔtsɔ bʋ ɔyɩ́tɔ́. Kugyíkʋ ɩlɔfʋn, ɩbʋ mʋ́ ablɩ́pʋ́ anulɛ́. 11 Támɛ nɩ́ ɔkʋ dɛ́ ɔblɩ́ɩ kʋ blɩ́, mɩ́ ɛ́ mmɛdɛ́ mʋ́tɔ́ nu á, ntamanú mʋ asɩ, mʋ ɛ́ ɔtamanú mɩ́ asɩ. 12 Mʋ́ sʋ ɩ́nɩá mlɩhɩ́ɛ́ mlɩdɛ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ atokiehɛ́ ámʋ dunká á, mlɩkʋlɩ mʋ́á ɩbɔ́wa ɔpasua ámʋ ɔwʋnlɩ́n.
13 Ɩ́nɩ sʋ ɔhá ánɩ́ ɔtɛblɩ́ ɔblɩ́ɩ bámbá ɔkʋ́lɩ Bulu mʋ́ asɩnu, mɛ́nɩ ɔbɛ́talɩ́ lɛ mʋ́ asɩ súná mʋ́ anupʋ́. 14 Tsúfɛ́ nɩ́ ndɛpʋ ɔblɩ́ɩ bámbá bɔ́ mpáɩ á, mɩ́ ɔŋɛ́ dɛ́ mʋ́ bɔ, támɛ mmɛdɛ́ asʋ́n ánɩ́ ndɛblɩ́ asɩ nu. 15 Nkálɩ mɛɛ nɔ́bwɛ? Nɔ́bɔ mpáɩ ɔŋɛ́tɔ́ brɛ́ kʋtɔ, pʋ́ mɩ́ agywɩɩn ɛ́ bɔ́ mʋ́ brɛ́ bámbátɔ́. Alɩ kɛ́n nɔ́wa ɩlʋ ɔŋɛ́tɔ́, pʋ́ mɩ́ agywɩɩn wá mʋ́ brɛ́ kʋtɔ ɛ́ nɩ́. 16 Tsúfɛ́ nɩ́ fʋ́dɛ Bulu kanfʋ́ ɔŋɛ́tɔ́ pɛ́ á, nkálɩ ɩbɔ́bwɛ ɔhá ánɩ́ ɔmɛdɛ́ mʋ́ asɩ nu ɔbɛ́tsa fʋ́? Nkálɩ bɛ́tsa fʋ́ Bulu ɩpán da nɩ́ bʋmɛdɛ́ asʋ́n ánɩ́ fʋdɛblɩ́ asɩ nu? 17 Fíalɩ fʋdɛ Bulu ɩpán da wankláán, támɛ ɩtamawá fʋ́ bá ɔwʋnlɩ́n.
18 Nɛdá Bulu ɩpán ánɩ́ ntɛblɩ́ ɔblɩ́ɩ bambá dʋn mlɩtɔ okugyíɔkʋ. 19 Támɛ nɩ́ afia a, ntekleá nɛ́blɩ́ asʋ́n anu pɛ́ ánɩ́ ɔhagyíɔha obónu mʋ́ asɩ, ɩbɔ́bʋá amʋ́ ɛ́ dʋ́n ánɩ́ nɛ́blɩ́ asʋ́n mpɩ́m-dú (10,000) ɔblɩ́ɩ bámbátɔ́ ánɩ́ ɔhaa mónu mʋ́ asɩ.
20 Mɩ́ apíó, mlɩmábwɛ agywɩɩn fɛ́ nyebí. Mlɩbwɛ ɩwɩ fɛ́ kebi-bɔbwɛ lakpanbwɛtɔ, támɛ mlɩgywɩɩn fɛ́ ahandɛ. 21 Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ,
23 Nɩ́ ɔpasua ámʋ ifia, ɔhagyíɔha dɛ́ ɔblɩ́ɩ bambá blɩ́, ɔha bambá pʋ́ ɔmátɔ́yín bɛbá mlɩtɔ á, bʋmɛ́ɛblɩ́ bɛɛ, mlɩ nwun layíntá? 24 Támɛ nɩ́ mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩdɛ́ Bulu ɔnɔ́ asʋ́n blɩ́, ɔmátɔ́fɔ ntɛ́ɛ ahá ánɩ́ bʋtamanú mʋ́tɔ́ bɛbá mlɩtɔ á, amʋ́ onutó bɔ́yɔ asʋ́n ámʋtɔ, nú ɩwɩasɩ ánɩ́ babwɛ́ lakpan. 25 Ɩbɛ́ha amʋ́ klʋntɔ asʋ́n bɛ́lɩn ɔwan, bɛ́da akpawunu, kánfʋ́ Bulu bɛɛ, “Lɛ́lɛ́, Bulu bʋ mlɩtɔ.”
34 Nɩ́ ɔpasua ámʋ ifia a, atsɩ bʋbwɛ́ɛ díín. Bʋma ɔkpa tɔ́ɩ́. Bʋbá ɩwɩasɩ fɛ́ alɩá Mose Mbla lɛ́blɩ́. 35 Nɩ́ bʋdekléá bónu asʋankʋtɔ á, bʋfɩ́tɛ amʋ́ akúlu wóyítɔ́, tsúfɛ́ ɩbʋ pɛ́lɩá ɔtsɩ ɔbɔ́tɔɩ́ ofíakpa.
36 Mlɩlahogyi mlɩaa, mlɩ wá Bulu asʋ́n ámʋ ilotsuá asɩ? Ntɛ́ɛ mlɩ nkʋlɛ látsɔ mʋ́ nu? 37 Nɩ́ ɔkʋ dɛ́kɩ́ɩ ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ mʋgyi, ntɛ́ɛ ɔbʋ Ɔŋɛ́tɔ́ atokiehɛ́ kʋ á, ɩwánkɩ mʋ ánɩ́ anɩ Wíe onutó mbla ígyi ndɛwanlɩ́n sɩ́sɩ́ mlɩ. 38 Nɩ́ ɔmɔhɔ asʋ́n ánfɩ á, mlɩ ɛ́ mlɩmáhɔ mʋ asʋ́n.
39 Mɩ́ apíó, ɩ́nɩ sʋ mlɩprɩ ánɩ́ mlɛ́blɩ́ Bulu ɔnɔ́ asʋ́n, támɛ mlɩmábláa ɔhaa mlɩaa, ɔmáblɩ́ ɔblɩ́ɩ bambá. 40 Mlɩbwɛ tógyítɔ́ dɩnka mʋ́ ɔkpasʋ wankláán, ɩfʋn.
<- 1 Korintofɔ 131 Korintofɔ 15 ->