1 Jun i kʼij, tam ti na Jesús kʼwajat ban pulek atá xon tu kʼakʼnáb na Dios in okʼtsal an atiklábtsik ani in tʼiltsal an ti alwaꞌ tʼilab, ulichtsik nin okʼlékil an páleꞌtsik ani an okʼtsixtsik xin wilál nin takʼixtal na Dios xin jilám dhutsadh na Moisés junax kʼal nin okʼlékil an judíotsik 2 ani utsan enchéꞌ na Jesús:
―Ti ku utsaꞌ kʼal jantʼom awiltaláb ta tʼajál jechéꞌ. ¿Jitaꞌ ti pidhámal jechéꞌ an ti awiltaláb?
3 Utsantsik tám enchéꞌ kʼal na Jesús:
―Neꞌech neye tu konoytsik jun xataꞌ ani ti kin tókʼoytsik. 4 ¿Kʼal jitaꞌ ti abnék na Juan ti pújal? ¿Kʼal a Dios o kʼal i iniktsik?
5 Tujey tám ti káwlíx jajáꞌkʼitsik ani u kónóxtsik enchéꞌ:
―¿Jantʼéy ki utsaꞌ? Max ki utsaꞌ ke kʼal a Dios ti abnék, neꞌech ti ku konoy enchéꞌ: “¿Jantʼókʼi ti yabtsik a beltsi?” 6 Ani max ki utsaꞌ ke kʼal i iniktsik ti abnék, an atiklábtsik neꞌech ti ku chemdhaꞌ kʼal i tʼujbaxtaláb, kom in choꞌóbtsik alwaꞌ ke kʼal a Dios ti abnék ti tʼiltsix.
7 Jaxtám tin ulutsik ke yab in choꞌób xitaꞌ kʼál ti abnék na Juan ti pújal. 8 Utsantsik tám enchéꞌ kʼal na Jesús:
―Pos yab neye neꞌech tu utsaꞌtsik kʼal jantʼom awiltaláb tu tʼajál ejtal jechéꞌ.
An junbaxtaláb kʼal tin kwenta an atʼax tʼojnaltsik
(Mt. 21:33‑44; Mr. 12:1‑11)
9 Tujey tám na Jesús kin tawnaꞌ an atiklábtsik ani in kʼwajbantsi jechéꞌ an ti junbaxtaláb:
―Táꞌwiꞌik ti kʼwajat jun i inik xin tʼayaꞌ yán i akanlek i uba. Tayíl in matixnaꞌ jachanꞌ an aleláb abal ka tʼójomná kʼal kʼeꞌettsik, an dhabal aleláb kʼale ów ti belal ani owey ti witsiy. 10 Tam tin bajúch an kʼij xowkʼi neꞌech ti pitnal an uba, in abaꞌ jun in tʼojnálil abal ka kontsin jachanꞌ an mat aleláb xowaꞌ in lujyal jeye kin bachʼu an dhabal aleláb; por an mat aleláb in chaꞌaw nin tʼojnálil an dhabal ani mapats tin abaꞌ ka kʼale. 11 An dhabal aleláb in abaꞌ juní kʼeꞌet in tʼojnálil; por odhbijyat jeye, chaꞌwat ani mapats jeye ti aban ka kʼale. 12 An dhabal aleláb in abnaꞌ juní kʼeꞌet, por an mat aleláb in chʼojbédhaꞌ ani in kajnaꞌ ka kale eléb aleláb.
13 ʼTayíl an dhabal aleláb in ulu enchéꞌ: “¿Jantʼéy ku tʼajaꞌ? Neꞌech ku abaꞌ nu chakámil xu kʼanidhál tʼajat; tam ka chuꞌtat, neꞌech xónaꞌ ka kʼakʼnáꞌ.” 14 Por tam ti an chakámláb chuꞌtat kʼal an mat aleláb, útsáxintsik enchéꞌ: “Jechéꞌ jaꞌich neꞌech kin dhabalnaꞌ tayíl an aleláb; wana ki chemdhaꞌ abal wawáꞌ ki dhabalnaꞌ tayíl an aleláb.” 15 Káldhá tám an chakámláb ba jachanꞌ an aleláb ani chemdhá.
Konoxin tám enchéꞌ na Jesús:
―¿Jantʼéy a chalpayaltsik neꞌech ka tʼajtsintsik jachanꞌ an mat aleláb kʼal an dhabal aleláb? 16 Neꞌech ka tsích ti chemdhábtsik jachanꞌ an mat aleláb ani neꞌech kin matintsi kʼeꞌet an ti aleláb.
Tam tin achʼaꞌtsik anchanꞌ, in ulutsik enchéꞌ:
―¡Ke yab kin walkaꞌ na Dios ka támun anchanꞌ!
17 Por teloloyattsik kʼal na Jesús ani utsantsik enchéꞌ:
―¿Jantʼéy pé tám in léꞌ kin ulu xi kʼwajat dhutsadh ban Tʼokat Dhuslab? ¿Awxeꞌ yab Nanáꞌ tin tʼilál tam in ulal enchéꞌ?:
An tʼujub xin pojkaꞌ an kúbal atátsik,
jaꞌich nin bajaw ka kʼwajay ultaláb.
18 Xitaꞌ ka kwajlan ba jachanꞌ an tʼujub, muꞌax neꞌech ka kʼale ani max an tʼujub ka kwajlan ba jun xitaꞌ, neꞌech ka jilan jelti i pojodh.
An jalbixtaláb kʼal tin kwenta xu pidhnal an lej pulek takʼix romano
(Mt. 21:45‑46; 22:15‑22; Mr. 12:12‑17)
19 An okʼlek páleꞌtsik ani an okʼtsixtsik xin wilál an takʼixtaláb, in leꞌnaꞌ kin yakʼwaꞌ na Jesús támkʼi jachanꞌ abal in achʼaꞌtsik ke na Jesús in ulu jechéꞌ an junbaxtaláb kʼal jajáꞌtsik tin kwenta; por in jikʼnál an atiklábtsik. 20 Abtsin tám na Jesús ti kwáchixtsik xin wáynál u alwaꞌ iniktsik abal ka taktamiyat kʼal i tʼilabtsik ani ka tʼajan kin ulu jun xataꞌ yab alwaꞌ ani anchanꞌ, ka ejtowat ka utsbiyat ban pulek awiltaláb. 21 Jaxtám ti konyat enchéꞌ:
―Okʼtsix, wawáꞌ i choꞌób ke xowaꞌ a ulal ani xowaꞌ a okʼtsixnál ejtal tsubax, Tatáꞌ yab a ódhál ti kwenta xantʼéy in tʼajál o in chalpayal an atiklábtsik, Tatáꞌ a okʼtsixnál kʼal i tsubaxtaláb nin takʼixtalábil na Dios. 22 Ti ku utsaꞌ max alwaꞌ ki pidhaꞌ ti jalbixtaláb an lej pulek takʼix romano, o yabaꞌ.
23 Por na Jesús in chuꞌu abal kʼwajatkʼi ti taktamiyáb ani in utsaꞌtsik enchéꞌ:
―¿Jantʼókʼi ta kʼwajattsik tin taktamiyal? 24 Ti kin óltsi jún i patʼál tumín. ¿Jitaꞌ jáꞌ in wal xi jechéꞌ kʼwajat chʼilbadh ban tumín ani jitaꞌ in bij xi jechéꞌ kʼwajat dhutsadh?
Tókʼontsik enchéꞌ:
―An lej pulek takʼix romano.
25 Utsantsik tám enchéꞌ:
―Pos, ka pidhaꞌ an lej pulek takʼix romano xowaꞌ in lujyal kin bachʼu ani ka pidhaꞌ na Dios xowaꞌ Jajáꞌ in lujyal kin bachʼu.
26 Ani yab ejtowat ka walbindhá kʼal xowaꞌ Jajáꞌ in ulu tin tamét an atiklábtsik; tokot labantsik tam tin achʼaꞌ xan ti tókʼon ani chamkʼantsik.
An konoxtaláb kʼal tin kwenta max u ejel ti ít an chemélomtsik
(Mt. 22:23‑33; Mr. 12:18‑27)
27 Más tayíl, kʼale ti chuꞌtáb na Jesús kʼal cháb óx i saduseotsik. An saduseotsik in ulal abal an chemélomtsik yabich u ejel ti ít ani jaxtám ti utsan enchéꞌ na Jesús:
28 ―Okʼtsix, na Moisés tu jiltsámal dhutsadh enchéꞌ: Max jun i inik ka chemech ani yab kin jilaꞌ ni jun i chakam kʼal nin tomtal, nin kidháb jachanꞌ an inik, yejat ka tomkin kʼal an chemtsidh mímláb ani kin kóꞌoy i chakamtsik abal ka kʼwajay jelti max in chakámil nin kidháb xi chemnek. 29 Pos alwaꞌich, táꞌwiꞌik ti kʼwajat búk i kwitóltsik in kidhábkʼitsik. Nin jidhtal tomkin, por chemech an yab in jilaꞌ ni jun in chakámil. 30 Nin chabtal tomkin kʼal an chemtsidh mímláb, por chemech jeye ani yab in jilaꞌ ni jun in chakámil. 31 Tomkin jeye nin oxtal kʼal jachanꞌ an chemtsidh mímláb por yab jeye in kóꞌoy in chakámil. Anchanꞌ tin tʼajaꞌ ejtal xi búk an kwitóltsik, chemechtsik por yab in jilaꞌ ni jun in chakámil. 32 Tayíl, chemech jeye an mímláb. 33 Tam ka ejechtsik ti ít, ¿kʼal jowaꞌ an kwitól ti neꞌech ti tomikláb jachanꞌ an mímláb abal ejtal xi búk an kwitóltsik tomkinék kʼal jachanꞌ an mímláb?
34 Tókʼoyattsik tám enchéꞌ kʼal na Jesús:
―Techéꞌ ti kʼayꞌlá, an iniktsik ani an mímlábtsik u tomkinal. 35 Tam kin bajaw xowkʼi neꞌech ka ejdhá ti ít an chemélomtsik xi takudh kʼal na Dios abal ka kʼwajách malilíl i kʼij túꞌ walkʼiꞌ, yabich neꞌech ti tomkinaltsik nibal neꞌech ti pidhnáb xitaꞌ abal ka tomkin, 36 pos, yabich neꞌech ka chemechtsik. Jajáꞌtsik neꞌech ka kʼwajay jelti an tʼokat abatwáletsik ani u chakámlábichtsik kʼal na Dios abal ejnekichtsik ti ít. 37 Ani kʼal tin kwenta max an chemélomtsik u ejel ti ít, ¿yabxeꞌ jaykʼi a ajyámaltsik bin dhuslábil na Moisés xan ti tawná kʼal na Dios ban kʼidhadh teꞌ xi kʼwajat ti tʼaꞌíl, tam ti utsan enchéꞌ?: “Nanáꞌ tin Diosil na Abraham, na Isák ani na Jakob.” 38 Na Dios, yab in Diosil i chemélomtsik; na Dios, in Diosil xi ejattsik; pos abal Jajáꞌ, ejtal kʼwajat ejat.
39 Utsan tám enchéꞌ kʼal taltsik an okʼtsixtsik xin wilál an takʼixtaláb:
―Okʼtsix, alwaꞌich xan ta ulu.
40 Ani yabich más xitaꞌ kʼwajay ti konkomix ni jun xataꞌ.
¿Kʼal jitaꞌ kʼál tu chakámláb an Kristo?
(Mt. 22:41‑46; Mr. 12:35‑37)
41 Utsantsik enchéꞌ kʼal na Jesús:
―¿Jantʼókʼi tin ulal an okʼtsixtsik xin wilál nin takʼixtal na Dios ke an Kristo u chakámláb kʼal an pulek takʼix Dabid? 42 Pos na Dabid in ulu jeye enchéꞌ xon ti dhutsadh nin ajatlábiltsik:
An Okʼóxláb in utsaꞌ enchéꞌ nu Ajátik:
“Ki buxkan tu eját,
43 asta ke Nanáꞌ tu átantsi xi ti atʼál.”
44 Pos max na Dabid in bijiy jeye tin Ajátik, tám, yab tokotkʼi in kidhtal.
Na Jesús in kawyal an okʼtsixtsik xin wilál an takʼixtaláb
(Mt. 23:1‑36; Mr. 12:38‑40; Lk. 11:37‑54)
45 Kʼal ejtal an atiklábtsik ti kʼwajat ti axnal tam ti na Jesús in utsaꞌ enchéꞌ nin exóbaliltsik:
46 ―Ka kóꞌoytsik i kwenta kʼal xowaꞌ in tʼajál an okʼtsixtsik xin wilál an takʼixtaláb, yab ka tʼajaꞌtsik xan ti jajáꞌtsik in tʼajál. Jajáꞌtsik in kulbetnál ka xeꞌchin kʼal in jochʼdhaꞌ xekét ani in kulbetnáltsik ka chapnédhá kʼal yantam i kʼakʼnaxtaláb. In kulbetnáltsik jeye ka buxkan ban ultaláb koytalábtsik ban atá xon tu tʼajnal an junkuntaláb ani xon tu tʼajnal i kʼapúch. 47 Jajáꞌtsik, in kʼántsal tin kʼimáꞌ an chemtsidh mímlábtsik; ani abal ka utsantsik ke jajáꞌ i alwaꞌ iniktsik, in tʼajál i nakdhaꞌ óláb. Jajáꞌtsik, jaꞌich xi neꞌech kin bachʼu más pakdhaꞌ an yajtsiktaláb.
