3 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ní chi'cueéⁿ ndís'tiī chɛɛ chi más ca importante tan'dúúcā chi Cristo chi'cueéⁿ yā 'úú. Chuū chiiⁿ chi Cristo ní ch'īi yā cáávā nuuⁿndi yeⁿ'ē yú tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs. 4 'Iiⁿ'yāⁿ ní ch'iichi yā Cristo ní cho'ōo ndii 'íínú nguuvi ní Dendyuūs nadin'duuchí yā Cristo yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Dendyuūs. 5 Cuayiivi chi Cristo nduuchi yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā saⁿ'ā Pedro n'diichi sá Cristo. Cuayiivi chi cho'ōo chuū ní ndichuuvi apóstoles n'diichí yā Cristo. 6 Cuayiivi miiⁿ ní 'áámá tiempo nūuⁿ nyuⁿ'u ciento hermanos nduuvidaamá yā ní n'diichí yā Cristo chi 'āā nduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. N'deee cá yā yeⁿ'e nyuⁿ'u ciento hermanos snduuchí yā ndíí maaⁿ, naati duu'ví yā n'dīi yā. 7 Cuayiivi miiⁿ ní Jacobo, apóstol chi ndɛɛ̄ nduudu yeⁿ'é Dendyuūs n'diichi ntúuⁿ yā Cristo. Ní cuayiivi ní nducyaaca apóstoles n'diichí yā Cristo.
8 Cho'ōo 'yááⁿ n'dai nguuvi ni 'úú, Pablo, n'diichi ntuúⁿ Cristo, 'áárá chí 'úú nguɛ́ɛ́ intiinaáⁿ Cristo taachi cánéé yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. 9 'Úú, Pablo, nacadiinúúⁿ chi 'úú nguɛ́ɛ́ n'daacā 'úú, tan'dúúcā yeⁿ'e tanáⁿ'ā apóstoles chi candɛɛ́ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs. 'Úú nguɛ́ɛ́ canéé chi cuuví apóstol ti vmnááⁿ vmnaaⁿ can'daá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaācū yeⁿ'é Dendyuūs, ti neⁿ'é chi 'iiⁿntyéⁿ'ē ca'á yā orden chi 'caaⁿ'núⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi naⁿ'á yā yaacū yeⁿ'é Ndyuūs. 10 Maaⁿ ní 'úú 'aama apóstol 'úú ti Ndyuūs diíⁿ yā n'daacā n'dai nduucú. Caati Ndyuūs diíⁿ yā n'daacā n'dai nduucú maaⁿ ní 'úú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā. Ní chííⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā nduucú dichií'vɛ̄. Nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ 'úú chi diiⁿ ca ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā ti Ndyuūs. Ndyuūs chi diíⁿ yā n'daacā n'dai nduucú ní canée yā nduucú ní nginnee yā 'úú. 11 Nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndii nduuti chi 'úú o náⁿ'a yā chi candɛɛ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, tí nús'ūū ngaⁿ'a 'nū nduudu miiⁿ. Ní ndís'tiī ní i'téénu nī nduudu miiⁿ.
20 Naati cuaacu chi Cristo miiⁿ 'āā nduuchi yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní Cristo miiⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ chi nduuchí yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'a yeⁿ'ē nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí. 21 Ti cáávā nuuⁿndi yeⁿ'e 'áámá saⁿ'a Adán, canéé chi nducyaaca yú 'cuūvi yú. Ní cáávā chi diiⁿ 'aama saⁿ'ā Cristo mííⁿ, canéé chí nduuchi yú yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. 22 S'uuúⁿ ní yeⁿ'e Adán chi diiⁿ nuuⁿndi sa. S'uuúⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ nuuⁿndi s'uuúⁿ. Taachí 'iiⁿ'yāⁿ diiⁿ nuuⁿndí yā tuu'mi canee chi 'cuūvi yā. S'uuúⁿ ní yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ ní 'cuɛɛti nduuchí yú. 23 Ti 'áámá 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ caⁿ'á yā nnduuchi yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā tan'dúúcā chi itunééⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Cristo 'āā nduuchí yā vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní cuayiivi taachi ndaá Cristo na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū taama vmnéⁿ'ēe, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí chi yeⁿ'e Cristo, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní caⁿ'á yā nnduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. 24 Tuu'mi ní ndaā nguuvi chi 'cuiīnū iⁿ'yeeⁿdí 'cūū cuayiivi taachi chó'ōo tanducuéⁿ'ē chi Dendyuūs Chiida yú neⁿ'é yā chi chó'ōo. Ní Cristo caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ndíí tiīiⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū poder yeⁿ'ē. Tuu'mi ní Cristo nca'á yā Chiidá yā tanducuéⁿ'ē chi yeⁿ'e chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. 25 Ti maaⁿ ní Cristo miiⁿ canée yā tan'dúúcā 'áámá Rey. Ní taachi chí cuchɛ́ɛ yā yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē enemigo yeⁿ'e yā, tuu'mi ní enemigos yeⁿ'é yā canéé yā tan'dúúcā chi canéé yā mááⁿ ca'a Cristo; 26 tuu'mi ní chi 'cuiinu enemigo yeⁿ'e Cristo chi vaadī n'gii. Ní Cristo chichɛɛ yā yeⁿ'ē. 27 Dendyuūs 'āā ca'a yā nducuéⁿ'ē dendu'u na ta'ā Cristo ní Cristo ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē. Ní nducuéⁿ'ē canee tan'dúúcā chi canee maaⁿ ca'a Cristo. Cristo miiⁿ nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē Chiidá yā naati Chiidá yā 'āā ca'a yā Cristo tanducuéⁿ'ē. 28 Taachí Cristo chɛɛ́ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē, tuu'mi ní Cristo, chi daiya Dendyuūs, ca'a yā nducuéⁿ'ē na ca'a Dendyuūs chi Chiidá yā. Ní Cristo miiⁿ maáⁿ yā caneé yā maaⁿ poder yeⁿ'ē Chiidá yā.
29 ¿Dɛ'ɛ rā tuu'mi? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ nnduuchi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā, ¿dɛ'ɛ̄ cúúví chi diíⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi ndɛ́ɛ̄dínuūⁿniⁿ yā cáávā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi n'diī? ¿Dɛ'ɛ̄ cáávā idiíⁿ yā 'tíícā? Nduuti chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā chi 'iiⁿ'yāⁿ chi n'diī caⁿ'á yā nduuchi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā.
30 'Tiicá dendu'ū. ¿Dɛ'ɛ̄ cúúví chí 'úú cuneé ndúúcū cáándá chi 'iiⁿ'yāⁿ 'caaⁿ'núⁿ yā 'úú ndii hora miiⁿ? 31 Cuáácú chi nguuvi nguuvi 'iiⁿ'yāⁿ neⁿ'e 'caaⁿ'núⁿ yā 'úú cucáávā chi i'teenú Cristo. Cuáácú chi yeenú, ti cáávā Señor Jesucristo chi Señor yeⁿ'e yú ndís'tiī i'téénu nī Jesucristo ti 'úú ngaⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'e Jesucristo nanááⁿ ndis'tiī. 32 ¿Dɛ'ɛ̄ chi cuuvi yeⁿ'é chi cuchɛɛ́ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ yáāⁿ Efeso chi diíⁿ yā nduucú tan'dúúcā 'iiti taaⁿ nduuti chi nguɛ́ɛ́ nduuchi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā? Tuu'mi ní ngaⁿ'a yú 'tiicā: Che'e yú vaa, cu'u yú vaa, ti cavyaaⁿ ní 'cuūvī yú.
33 Nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī chi 'iiⁿ'yāⁿ cannche'éí yā ndís'tiī. Nduuti chi caⁿ'á nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā tuu'mi ndís'tiī cuuví diíⁿ nī tan'dúúcā chí idiiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Nguɛ́ɛ́ n'daacā chi diíⁿ nī 'tííca. 34 Nadacadíínuuⁿ nī chɛɛ chi diíⁿ nī. Ní diíⁿ nī cosa chi n'daacā. Ní nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī. Tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ deenú yā yeⁿ'e Dendyuūs. Chuū ní ngaⁿ'á yeⁿ'e ndís'tiī ní cuuví 'cuináaⁿ nī.
45 Canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'é Dendyuūs 'tíícā: Dendyuūs din'dái yā cuerpo yeⁿ'e saⁿ'ā Adán chi sáⁿ'ā chí cunduuchi sá vmnááⁿ vmnaaⁿ. Naati táámá Adán chí cuayiivi ní nguuvi yā Jesucristo. Ní Jesucristo miiⁿ ní yeⁿ'ē vida chi espíritu chi canduuchi. Ní Jesucristo ca'á yā vida 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi vida chi yeⁿ'e espíritu. 46 Nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e chuū. Vmnááⁿ vmnaaⁿ vɛ́ɛ́ cuerpo tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e s'uuúⁿ, ní cuayiivi vɛ́ɛ́ cuerpo chi yeⁿ'ē espíritu. 47 Dendyuūs din'dái yā Adán chi saⁿ'a vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e yaⁿ'á 'cúū. Naati saⁿ'ā cuayiivi miiⁿ chiīcā sa ná va'ai chɛɛti nguuvi ní saⁿ'ā miiⁿ chí Jesucristo. 48 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū canéé ndúúcū cuerpo tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Cristo cuuvi canéé ndúúcū cuerpo tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e Jesucristo chi yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi. 49 Maaⁿ ní cuerpo yeⁿ'e yú tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Cuayiivi ní ndaāca yú 'áámá cuerpo yeⁿ'ē yú tan'dúúcā chi vɛ́ɛ́ na va'ai chɛɛti nguuvi.
50 Maaⁿ ní chuū ngaⁿ'á ngīi ndís'tiī hermanos yeⁿ'é: Ndúúcū cuerpo yeⁿ'ē yú ndúúcū yuūtɛ̄ yeⁿ'ē ndúúcū yuūuⁿ yeⁿ'ē nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yú na va'ai chɛɛti nguuvi. Ndíí nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ 'áámá cuaaⁿ dendú'ū chí nchoo ndúúcū chi nguɛ́ɛ́ nngoō. 51 Cuin'diichí nī. 'Úú ní ngaⁿ'á n'giⁿ'í ndís'tiī yeⁿ'ē 'áámá cosa chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛɛ deenu yā. Nguɛ́ɛ́ nducyaaca yú 'cuūvi yú. Naati Ndyuūs tée yā nducyaaca s'uuúⁿ 'áámá cuerpo chí ngai tan'dúúcā cuerpo yeⁿ'é yā chi yeⁿ'ē espíritu. 52 Ní 'áámá tiempo 'lííⁿ 'lííⁿ nūuⁿ tan'dúúcā chi 'áámá ingaaⁿ 'áámá in'gaadi nduutinaaⁿ yú, mááⁿ n'chɛɛtɛ́ nūuⁿ, ní n̄'daaⁿ cuerpo yeⁿ'ē yú, taachi 'cuɛɛcú trompeta chí ndii na 'cuiinu. Ní taachi 'cuɛɛcu trompeta miiⁿ, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo chi maaⁿ ní 'āā tináⁿ'ā ní nducuéeⁿ yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā ndúúcū cuerpo ngai yeⁿ'é yā chi 'āā ntɛ́ɛ́ choo. Ní 'tiicá ntúūⁿ. S'uuúⁿ chi i'teenu yú Jesucristo ní canduuchi yú, ní n̄'daaⁿ cuerpo yeⁿ'e yú. 53 Cuerpo yeⁿ'e yú chí ngoō. Ní Ndyuūs canéé chí n̄'daáⁿ yā cuerpo yeⁿ'ē yú ní tée yā s'uuúⁿ táámá cuerpo chí nguɛ́ɛ́ nchoo. Cuerpo yeⁿ'ē yú chí n'gīī, Ndyuūs canéé chí tée yā s'uuúⁿ táámá cuerpo chi 'āā ntɛ́ɛ́ ndaa nguuvi chi 'cuūvī. 54 Taachí cuerpo yeⁿ'ē yú chí n'gīī ní ngoo, 'āā n̄'daaⁿ cuerpo yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ cuuvi n'gīī ndíí nguɛ́ɛ́ cuuvi chōō. Tuu'mi cuuvi cuaacu chi canéé nguūⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs 'tíícā: Vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ miiⁿ ní chichɛɛ́ yeⁿ'ē vaadī n'gii miīⁿ ti 'āā ntɛ́ɛ́ ch'iī 'iiⁿ'yāⁿ. 55 Vaadī n'gii ni 'āā chó'ōo. ¿Táácā cuuvi cuchɛ́ɛ́ vaadī n'gíí yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuví 'cuūví yā? ¿Táácā cuuví diiⁿ vaadī n'gii miiⁿ tan'dúúcā chi 'áámá 'iiti chí nga'a tī 'iiⁿ'yāⁿ ní n'gii yā? Nguɛ́ɛ́ cuuvi. 56 Nuuⁿndi miiⁿ chi diiⁿ yú, chííⁿ chi tee lugar vaadī n'gii, ní n'gīi yú. Ní vaadī n'gii miiⁿ diiⁿ tan'dúúcā chí nga'a tī 'iiⁿ'yāⁿ ní n'gīi yā. Ley miiⁿ chííⁿ chi diiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ deenu yā chí vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā. 57 Nca'a yú gracias Ndyuūs, ti nginneé yā s'uuúⁿ chi ichɛɛ yú yeⁿ'e nducuéⁿ'e chi yeⁿ'ē yááⁿn'guiinūuⁿ cáávā Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. 58 Cáávā chuū ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'e taaví, 'cuɛɛtinééⁿ n'daaca nī ndúúcū chiiⁿ chi i'téénu nī. Ní nguɛ́ɛ́ n̄'daaⁿ chííⁿ chi i'téénu nī. Ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. Ní deenú nī chí ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ ní vɛ́ɛ́ chii'vɛ̄.
<- 1 CORINTIOS 141 CORINTIOS 16 ->