1 Jakou [má] tedy Žid výhodu? A jaký [je] užitek obřízky? 2 Veliký v každém ohledu! Předně ovšem [ten], že [jim] byla svěřena Boží slova. 3 Co totiž [na tom], jestliže někteří neuvěřili? Zruší snad jejich nevěra Boží věrnost? 4 V žádném případě! Ať je však Bůh pravdomluvný a každý člověk lhář, jak je napsáno: “Abys byl shledán spravedlivým ve svých slovech a zvítězil, kdyby ses soudil.” 5 Jestliže však naše nepravost dokazuje Boží spravedlnost, co řekneme? [Je] snad Bůh nespravedlivý, když vylévá svůj hněv? (Mluvím po lidsku.) 6 V žádném případě! Vždyť jak by [potom] Bůh soudil svět? 7 Jestliže se totiž mou lží rozhojnila Boží pravda k jeho slávě, proč jsem tedy ještě souzen jako hříšník? 8 A [proč] neříci: “Čiňme zlé věci, aby přišly dobré,” jak nás pomlouvají a jak někteří tvrdí, že my říkáme? Jejich odsouzení je spravedlivé. 9 Co tedy? Máme [nějakou] přednost? Vůbec ne; vždyť jsme již dříve obvinili jak Židy, tak Řeky, že jsou všichni pod hříchem, 10 jak je napsáno: “Není spravedlivého, [není] ani jednoho. 11 Není, kdo by rozuměl, není, kdo by hledal Boha. 12 Všichni se odchýlili, společně se stali neužitečnými; není, kdo by konal dobro, není ani jeden.” 13 “Jejich hrdlo [je] otevřený hrob, svými jazyky podváděli.” “Pod jejich rty [je] jed lítých hadů.” 14 “Jejich ústa jsou plná zlořečení a hořkosti.” 15 “Jejich nohy jsou rychlé k prolití krve; 16 zkáza a bída [je] na jejich cestách 17 a cestu pokoje nepoznali.” 18 “Před jejich očima není Boží bázně.” 19 Víme pak, že cokoli Zákon říká, říká těm, kdo jsou pod Zákonem, aby byla zacpána všechna ústa a aby všechen svět byl vinen před Bohem. 20 Na základě skutků Zákona totiž nebude v jeho očích ospravedlněno žádné tělo; neboť skrze Zákon [přichází] poznání hříchu. 21 Nyní je však bez Zákona zjevena Boží spravedlnost, dosvědčovaná Zákonem i Proroky, 22 totiž Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista ke všem a na všechny, kdo věří. Není totiž rozdílu, 23 neboť všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva. 24 Jsou [však] zadarmo ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení, které [je] v Ježíši Kristu, 25 jehož Bůh určil za nástroj smíření skrze víru v jeho krev, aby prokázal svou spravedlnost; [neboť] Bůh ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy, 26 aby prokázal svou spravedlnost v nynějším čase, aby byl spravedlivým a ospravedlňujícím toho, kdo [je] z Ježíšovy víry. 27 Kde je tedy ta chlouba? Byla vyloučena. Skrze jaký zákon? [Snad] skutků? Nikoli, ale skrze zákon víry. 28 Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona. 29 [Je] snad Bůh jenom Židů? Není také pohanů? Ano, [je] i pohanů, 30 poněvadž [je] jeden Bůh, který ospravedlní obřezané z víry a neobřezané skrze víru. 31 Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.