1 Když se pak na něj tlačil zástup [lidí], aby slyšeli Boží slovo, a on stál u Genezaretského jezera, stalo se, 2 že uviděl u [břehu] jezera stát dvě lodi, z nichž vystoupili rybáři a prali sítě. 3 Nastoupil tedy do jedné z těch lodí, která byla Šimonova, a poprosil ho, aby maličko poodjel od břehu. Potom se posadil a učil zástupy z lodi. 4 A když přestal mluvit, řekl Šimonovi: “Jeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu.” 5 Šimon mu však odpověděl: “Mistře, pracovali jsme celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo síť spustím.” 6 A když to udělali, nabrali [tak] veliké množství ryb, že se jejich síť začala trhat. 7 Dali tedy znamení svým druhům, kteří byli na jiné lodi, aby přišli a pomohli jim. A když přišli, naplnili obě lodi tak, že se ponořovaly. 8 A když to Šimon Petr uviděl, padl k Ježíšovým kolenům a řekl: “Odejdi ode mě, Pane, vždyť jsem hříšný člověk!” 9 Jeho i všech, kdo byli s ním, se totiž zmocnil úžas nad tím úlovkem ryb, které chytili; 10 stejně tak i Jakuba a Jana, Zebedeových synů, kteří byli Šimonovými společníky. Ježíš však Šimonovi řekl: “Neboj se. Od nynějška budeš lovit lidi.” 11 A když přivezli lodi ke břehu, všechno opustili a šli za ním. 12 Když pak byl v jednom městě, hle, stalo se, [že tam byl] muž plný malomocenství. Když uviděl Ježíše, padl na tvář a poprosil ho: “Pane, kdybys [jen] chtěl, můžeš mě očistit.” 13 [Ježíš] vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: “Chci, buď očištěn!” a malomocenství od něj ihned odešlo. 14 Přikázal mu pak, aby [to] nikomu neříkal: “Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, jak přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně.” 15 Řeč o něm se však šířila [stále] více a [lidé] se scházeli ve velikých zástupech, aby [ho] slyšeli a byli od něj uzdravováni ze svých nemocí. 16 On pak odcházel do pustin a modlil se. 17 A jednoho dne se stalo, že učil a seděli [tam] farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských i judských vesnic i [z] Jeruzaléma, a Pánova moc byla [přítomna] k jejich uzdravení. 18 A hle, muži nesli na lůžku ochrnutého člověka a snažili se ho přinést dovnitř a položit před něj. 19 A když kvůli zástupu nenašli, kudy by ho [tam] vnesli, vylezli na střechu a [otvorem] mezi taškami ho spustili [i] s lůžkem doprostřed před Ježíše, 20 který když uviděl jejich víru, mu řekl: “Člověče, tvé hříchy ti jsou odpuštěny.” 21 Zákoníci a farizeové však začali uvažovat a říkali si: “Kdo to je, že mluví [tak] rouhavě? Kdo kromě samotného Boha může odpustit hříchy?” 22 Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: “Proč ve svých srdcích [takto] uvažujete? 23 Co je snadnější? Říci: Tvé hříchy ti jsou odpuštěny, anebo říci: Vstaň a choď? 24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy” - [tehdy] pověděl ochrnutému - “říkám ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.” 25 A on hned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, odešel domů a [cestou] oslavoval Boha. 26 Všech se tedy zmocnil úžas a oslavovali Boha. Byli naplněni bázní a říkali: “Dnes jsme viděli nepochopitelné věci!” 27 Potom vyšel a spatřil celníka jménem Lévi, jak sedí na celnici. Řekl mu: “Pojď za mnou.” 28 A [on] všechno opustil, vstal a šel za ním. 29 Lévi mu pak ve svém domě udělal velikou hostinu a byl [tam] veliký zástup celníků i jiných, kdo s nimi stolovali. 30 Ale jejich zákoníci a farizeové reptali a říkali jeho učedníkům: “Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?” 31 Ježíš jim však odpověděl: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 32 Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšné k pokání.” 33 A oni mu řekli: “Proč se Janovi učedníci často postí a modlí, podobně i [učedníci] farizeů, ale tvoji jedí a pijí?” 34 On jim tedy řekl: “Můžete snad nutit ženichovy přátele, aby se postili, dokud je ženich s nimi? 35 Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat, a tehdy, v těch dnech, se budou postit.” 36 Řekl jim pak také [toto] podobenství: “Nikdo nepřišívá záplatu z nového pláště na starý; jinak by totiž trhal ten nový a ke starému se záplata z nového nehodí. 37 Nikdo také nelije nové víno do starých nádob; jinak totiž nové víno roztrhne ty nádoby a samo vyteče a nádoby se zničí. 38 Nové víno se přece má lít do nových nádob a [tak] se obojí zachová. 39 A nikdo, kdo pil staré, nechce hned nové, neboť říká: ‘Staré je lepší.’ ”