1 Blížil se tedy svátek nekvašených chlebů, zvaný Veliká noc. 2 Velekněží a zákoníci tedy hledali [způsob], jak by ho zabili, neboť se báli lidu. 3 Tehdy vstoupil Satan do Jidáše příjmením Iškariotského, který byl z počtu těch dvanácti. 4 [Ten] odešel a smluvil se s velekněžími a s veliteli [chrámové stráže], jak by jim ho zradil. 5 Ti se zaradovali a domluvili se [s ním], že mu dají peníze. 6 Souhlasil tedy a začal hledat příležitost, aby jim ho zradil [někde] mimo zástup. 7 Tehdy přišel den nekvašených chlebů, ve kterém měl být zabit beránek. 8 Poslal tedy Petra a Jana se slovy: “Jděte a připravte nám Hod beránka, abychom pojedli.” 9 A oni mu řekli: “Kde chceš, ať [ho] připravíme?” 10 Řekl jim tedy: “Hleďte, až vejdete do města, potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, do kterého vejde, 11 a řekněte hospodáři toho domu: ‘Mistr ti vzkazuje: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?’ 12 On vám pak ukáže velikou horní místnost prostřenou [k jídlu]. Tam připravte [večeři]. 13 Když tedy odešli, našli [všechno] tak, jak jim řekl, a připravili beránka. 14 A když přišla ta chvíle, posadil se za stůl a dvanáct apoštolů s ním. 15 Tehdy jim řekl: “Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět; 16 neboť vám říkám, že už ho nebudu jíst, dokud nedojde naplnění v Božím království.” 17 A když vzal kalich, vzdal díky a řekl: “Vezměte jej a rozdělte mezi sebou; 18 neboť vám říkám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene, dokud nepřijde Boží království.” 19 A když vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim [ho] se slovy: “To je mé tělo, které se dává za vás. To dělejte na mou památku.” 20 Tak [vzal] i kalich, když bylo po večeři, a řekl: “Tento kalich [je] ta nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás. 21 Ale pohleďte, ruka mého zrádce [je] se mnou na stole. 22 Syn člověka jde vskutku tak, jak je určeno, ale běda člověku, jímž je zrazován.” 23 A oni se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich že je ten, který se to chystá udělat. 24 Tehdy také mezi nimi nastal spor, kdo z nich se zdá být největší. 25 On jim však řekl: “Králové národů nad nimi panují a ti, kdo nad nimi užívají moci, jsou nazýváni dobrodinci. 26 Ale vy [to] tak nedělejte. Naopak, kdo [je] mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo [je] vůdce, jako ten, který slouží. 27 Neboť kdo [je] větší - ten, který sedí, nebo ten, který slouží? Zdali ne ten, který sedí? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží. 28 Vy jste se mnou zůstali v mých zkouškách 29 a já vám odkazuji království, jako [ho] můj Otec odkázal mně, 30 abyste jedli a pili za mým stolem v mém království a seděli na trůnech a soudili dvanáct pokolení Izraele.” 31 Tehdy Pán řekl: “Šimone, Šimone, hle, Satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici. 32 Já jsem ale za tebe prosil, aby tvá víra nepřestala. A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry.” 33 A on mu řekl: “Pane, s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!” 34 On však odpověděl: “Říkám ti, Petře, dnes se kohout neozve, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš.” 35 Tehdy jim řekl: “Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a [bez] obuvi, měli jste snad v něčem nedostatek?” A oni řekli: “V ničem.” 36 Řekl jim tedy: “Ale teď, kdo má měšec, ať si [ho] vezme, podobně i mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč. 37 Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: ‘Byl započten mezi zločince.’ Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje.” 38 Oni tedy řekli: “Pane, pohleď, zde [jsou] dva meče. “A on jim řekl: “[To] stačí.” 39 Když pak vyšel [ven], šel podle [svého] zvyku na Olivetskou horu a šli za ním i jeho učedníci. 40 A když přišel na místo, řekl jim: “Modlete se, abyste nevešli do pokušení.” 41 Sám se pak od nich vzdálil asi co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se: 42 “Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich; ať se však nestane má vůle, ale tvá!” 43 Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho. 44 Modlil se tedy ve smrtelném zápase [ještě] horlivěji a jeho pot začal být jako krůpěje krve stékající na zem. 45 Když potom vstal od modlitby a přišel k učedníkům, nalezl je spící zármutkem. 46 Řekl jim: “Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.” 47 A když ještě mluvil, hle, zástup a jeden ze dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi a přiblížil se k Ježíši, aby ho políbil. 48 Ježíš mu však řekl: “Jidáši, polibkem zrazuješ Syna člověka?” 49 Když tedy ti okolo něj uviděli, k čemu se schyluje, řekli mu: “Pane, máme se bít mečem?” 50 Jeden z nich zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho. 51 Ježíš však odpověděl: “Nechte už toho!” A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho. 52 Tehdy Ježíš řekl těm velekněžím a velitelům chrámové [stráže] a starším, kteří na něj přišli: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi? 53 Každý den jsem s vámi býval v chrámu a nevztáhli jste na mě ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.” 54 A když ho zajali, vedli [ho a] přivedli do domu nejvyššího kněze. Petr [ho] ale zpovzdálí následoval, 55 a když uprostřed dvora zapálilioheň a společně se posadili, seděl Petr mezi nimi. 56 Jedna služebná si ho všimla, jak sedí u ohně, upřeně se na něj podívala a řekla: “Tenhle byl také s ním.” 57 Ale on ho zapřel. Řekl: “Ženo, [já] ho neznám!” 58 A když si ho po malé chvíli všiml jiný, řekl: “Ty jsi také [jeden] z nich.” Petr však řekl: “Člověče, nejsem!” 59 Když potom uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, tenhle s ním byl také! Vždyť je také Galilejec!” 60 Petr však řekl: “Člověče, nevím, o čem mluvíš!” A vtom, když ještě mluvil, zakokrhal kohout 61 a Pán se obrátil a pohlédl na Petra. Tehdy se Petr rozpomenul na Pánovo slovo, jak mu řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.” 62 A Petr vyšel ven a hořce se rozplakal. 63 A ti muži, kteří hlídali Ježíše, se mu posmívali a tloukli [ho]. 64 Zahalili ho a bili ho do tváře a ptali se ho: “Prorokuj! Kdo tě udeřil?” 65 A mluvili proti němu mnoho jiného a rouhali se. 66 Jakmile pak nastal den, sešli se starší lidu, velekněží i zákoníci a odvedli ho do své velerady 67 se slovy: “Jestliže jsi Kristus, řekni nám [to]!” Ale on jim odpověděl: “Kdybych vám [to] řekl, stejně neuvěříte. 68 A kdybych se vás zeptal, stejně mi neodpovíte ani [mě] nepropustíte. 69 Od nynějška bude Syn člověka sedět po pravici Boží moci.” 70 Tehdy všichni řekli: “Takže ty jsi Boží Syn?” Ale on jim odpověděl: “Vy [to] říkáte, protože já jsem.” 71 Řekli tedy: “Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme [to] sami slyšeli z jeho úst!”

<- Lukáš 21Lukáš 23 ->