1 Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.

2 „Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát.

„Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.

3 Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů. 4 „Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“

5 Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!

6 Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů. 7 Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.

8 Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.

9 Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“ 10 Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.

11 Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.

12 „Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“

13 „Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.

14 „Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“

15 Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.

16 Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu. 17 Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu. 18 Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“ 19 Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.

20 Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.

21 Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)

22 Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka. 23 Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.

24 Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.

25 Poprava se konala v devět hodin ráno.

26 Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.

27 Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně. 28 Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“

29 Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu:

„Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit? 30 Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“

31 Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali:

„Jiným pomáhal a teď je bezmocný. 32 Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“

A také zločinci na křížích mu spílali.

33 V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.

34 Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“

35 Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše. 36 Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“

37 Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.

38 V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.

39 Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“

40 Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome. 41 Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.

42 Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku. 43 Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.

44 Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. 45 Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.

46 Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.

47 Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.

<- Marek 14Marek 16 ->