1 První den po sobotě, ještě před rozedněním, přišla k Ježíšovu hrobu Marie Magdaléna. Uviděla, že kamenný uzávěr hrobky je odsunut. 2 Běžela k Petrovi a k učedníkovi, kterého měl Ježíš tolik rád, a oznámila jim: „Našeho Pána vzali z hro-bu a nevíme, kam ho položili.“
3-4 Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první. 5 Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno. 6 Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl 7 i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť. 8-9 Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž stejně jako ostatní nechápal.
Ježíš se zjevuje Marii z Magdaly
10 Oba učedníci se vrátili zpět, 11 ale Marie zůstala u hrobu a plakala. 12 Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.
13 „Ženo, proč pláčeš?“ zeptali se jí.
„Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili.“
14 Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí. 15 Neznámý ji oslovil: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“
Myslela, že je to zahradník, a odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil, a já ho pochovám.“
16 Ježíš jí řekl: „Marie!“
Pohlédla na něj a řekla: „Můj Mistře!“ a poklekla před ním.
17 „Nedotýkej se mne!“ varoval ji Ježíš, „ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“ 18 Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: „Viděla jsem Pána,“ a sdělila jim, co jí uložil.
Ježíš se zjevuje učedníkům za zavřenými dveřmi
19 Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ 20 Potom jim ukázal rány v rukou a v boku.
To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána! 21 Ježíš opakoval: „Pokoj vám!“ a pokračoval: „Otec vyslal mne a já vysílám vás.“ 22 Dýchl na ně a řekl: „Přijměte svatého Ducha! 23 Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a kdo je přijme, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu.“
Ježíš se zjevuje učedníkům včetně Tomáše
24 Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče. 25 Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: „Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku.“
26 Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: „Pokoj vám!“ 27 Potom se obrátil k Tomášovi: „Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!“
28 Tomáš přesvědčen vyznal: „Jsi můj Pán a můj Bůh!“
29 Ježíš mu na to řekl: „Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit.“
30-31 Za dobu svého působení Ježíš před zraky učedníků vykonal mnoho dalších mocných činů, které nejsou v této knize zaznamenány. Ty činy, které jsou zaznamenány, ve vás mají vzbudit víru v Ježíše jako Božího Syna a zajistit vám tak věčný život.
