1 Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách. 2 Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin. 3 Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se. 4 Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu. 5 Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou. 6 Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

<- Žalmy 125Žalmy 127 ->