1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl: 2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. 3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil? 4 Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš? 5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se. 6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho. 7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich. 8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě. 9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá. 10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl. 11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho. 12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené. 13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný. 14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj. 15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. 16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. 17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. 18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. 19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho? 20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? 21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? 22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? 23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného? 24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? 25 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? 26 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? 27 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. 28 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?

<- Jób 39Jób 41 ->