1 Biíh chooát yeó jáapdih Jesús jwiítdih bohé bejna, trigo wáapdih ã nʉmah chóop yap bejep jĩ. Pánih bejna, jwiít ã bohénit nʉʉgʉ́p wʉnna, trigodih jwĩ ʉ́ʉc jeémép jĩ.*Dt 23.25 2 Páant jwĩ ʉ́ʉcʉchah enna, jwĩjeéh bejnit fariseowã íijnit, Jesúsdih nin pah ĩ niíj jʉ̃ihñʉp jĩ:
3-4 Páant ĩ niijíchah joinít, “Wã bohénit ĩ yap yohcan caá”, niiját tʉ́ʉt niijná, Jesús queét fariseowãdih nin pah ã niíj bóod chʉñʉp jĩ:
9 Páant niíj péa, bejnit, jwĩ míic wáacat mʉʉná jwiítdih Jesús ã nʉmah waád jʉibínap jĩ. 10 Caanjĩ́h téihya ágahni ã jʉmʉp jĩ. Pánihna, fariseowãboó Jesúsdih naóh yacat tʉ́ʉt niijná, caandíh nin pah ĩ niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ:
11 —¿Ñíih oveja íitboó ã bʉʉg yácachah ennit, ñita jwʉ́ʉb ʉbcan taniít?*Lc 14.5 12 Obohjeéhtih, oveja chah caá cã́acboó ã jíib jʉmʉp. Pánihna, chooát yeó jáapdih yʉhna, cã́acwãdih Dios ã teo wáacat tʉ́ʉtna caá, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
13 Páant niíj péanit, caán téihya ágahnidih nin pah ã niíj wʉtʉp jĩ:
22 Biíh yeó jáap nemép jʉmnidih jwĩ pebhna cã́acwã ĩ ʉb jʉyʉ́p jĩ. Nemépwã caandíh enat tʉ́ʉtcan, ĩt wéheat tʉ́ʉtcap tajĩ. Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah, Jesús caandíh ã booanap jĩ. Páant ã booanachahjeh, ennit, ã wéhenap jĩ. 23 Pánihatdih ennit, nihat ĩ wʉ́hi bejep jĩ. Pánih wʉ́hinit, “¿Nin David jʉima, Dios ã wahni, jwĩ maáh pínahna niít?” ĩ míic niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ.
24 Obohjeéhtih, páant ĩ niijíchah joinít, fariseowãboó nin pah ĩ niijíp jĩ: “Nihcan caá. Nemépwã ĩ maáh Beelzebú ã wẽpatjĩhjeh caá nemépwãdih ã bacanap”, ĩ míic niijíp jĩ.*Mt 9.34; 10.25
25 Páant ĩ niíj jenah joyátdih jéihnit, Jesús queétdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ: “Det biíc baácdih moonjéh yʉhna, míic maona, ĩta wʉn beedáh bej tagaá. Det tʉ́tchidih moón biícwã yʉhna, míic maona, queétbʉt ĩta jweí peét bej tagaá. 26 Pánihna, Satanás, nemépwã ĩ maáh ã́ihwãdih ã bacanachah, biíc yoobó mʉntih ãta yap tagaá. 27 Obohjeéhtih, ‘nemépwãdih bacanit, ĩ maáh ã wẽpatjĩh ã wʉtna caá’, ñi niiját yoobópdih ã jʉmʉchah nihna, ñijeéh jʉmnitboó ¿déhe ã wẽpatjĩh tigaá ĩpĩ́ baca? Páant ĩ bacanachah ennit, ‘Ĩ tʉ́i chãjna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Pánihna, weém páant wã bacanachah ennit, ‘Ã tʉ́i chãjcan caá’, ñi jéih niijcán caá. 28 Dios ã wẽpatjĩh nemépwãdih wã bacanachah, Dios ã maáh wẽpat ñi cãtíh ã jʉmna caá.
29 “Nin pahbʉt ã jʉmna caá: Wẽpép newéíh mʉʉná ded nʉʉ́míhna yʉhna, ã jéih waadcán caá. Obohjeéhtih, caandíh chéo péanit, ã́ih bií déedih ã jéih ʉbna caá”, Jesús á niijíp jĩ. Páant niijná, nin pah niíj naóhna ãt chãjap wʉt jĩ: Nemépwã ĩ maáh wẽpép ã jʉmʉchah yʉhna, Jesúsboó caandíh chah wẽpni jʉmna, ã jéih yap yohna caá.
30 “Ded wãjeéh teocanni, weemdíh en jʉ̃ihni, nemépwã ĩ maáhjeéh ã jʉmna caá. Pánih jʉmna, weemdíh jepahíhnitdih ñʉʉn yóhna caá ã chãjap.*Mr 9.40
31-32 “Nin pah yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá: Det yéej chãjna, Diosdih yeejép wéhena yʉhna, ĩ jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, Dios ĩ yéejatdih ã yohbipna caá. Det weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñédihbʉt yeejép wéhenit, ĩ tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, yeejép ĩ wéheatjidih Dios ã yohbipna caá. Obohjeéhtih, det Tʉ́ini Espírituboodíh yeejép ĩ wéhenachah, ĩ yéejatdih ã yohcan niít. Páant ĩ yéej chãjatdih quíib bʉʉdcán, Dios queétdih iiguípna ã wahbipna caá”, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.*Lc 12.10
33 “Ded máa nah tʉ́ini dahna ã quehechah ennit, tʉ́ini nah ã jʉmatdih ñi jéihna caá. Obohjeéhtih, biíh nah tʉ́icanni ã quehechah ennit, caan náh yeejép ã jʉmatdih ñi jéihna caá. Pánihat pah, cã́ac ded pah ã jʉmatdih jéihíhna, ã chãjatdih enat caá náahap.*Mt 7.20; Lc 6.44 34 Yeéb maiwã panihnit tʉbit yeejépwã jʉmna, yoobópdih ñi wéhecan caá.*Mt 3.7; 23.33; Lc 3.7Cã́acwã ded pah ĩ jenah joyát pah biíc yoobó ĩpĩ́ wéhena caá.*Mt 15.18; Lc 6.45 35 Pánih jʉmna, ded tʉ́i jenah joiní ãpĩ́ tʉ́i wéhena caá. Obohjeéhtih, ded yeejép jenah joiníboó yeejép ãpĩ́ wéhena caá. 36 Pánihna, Dios ã peéh chãj láa ded yeejép wéhenidih ã peéh chãjbipna caá. 37 Tʉ́i wéhenidih ‘Meém tʉ́ini caá’, Dios ã niijbípna caá. Obohjeéhtih, yeejép wéheniboodíh ‘Meemdíh peéh chãjat ã náahna caá’, ã niijbípna caá”, Jesús queétdih ã niijíp jĩ.
38 Biíh láa mʉʉ́ diítboó jwĩ jʉmʉchah, biquína fariseowã, Moisés ã wʉtatjidih bohénitjĩh waád jʉinít, nin pah Jesúsdih ĩ niijíp yʉh jĩ:
39 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús queét maátadih nin pah ã niíj jepahap jĩ:
43 “Nemép ĩ bacaniji, mʉʉ́ wihcapboó jibna, ã jʉmat pínah biíh mʉʉ pánihnidih ã táoh bidna caá. Pánih bidna yʉhna, ã jéih bid jʉicán caá. 44 Pánih bid jʉicán, ‘Weemdíh ĩ bacaniji mʉʉná wã jwʉ́ʉb bejbipna caá, páant mʉntih’, ã míic niíj jenah joiná caá. Páant niíj jenah joinít, ã jwʉ́ʉb jʉí enechah, ã́ih mʉʉjí tʉ́i tóodh ámohni panihni ã jʉmna caá. Caán cã́acboó ã tʉ́ʉt nʉʉmcáh, ã́ih jẽc páantjeh pãa lajni panihni ã jʉmna caá. 45 Páant ã jʉmʉchah ennit, nemépboó bita siete ã chéenwã chah yeejép wʉtnitdih bid wáacnit, queétdih ã nʉmah waadná caá. Páant yeejép ĩ wʉtʉchah, ĩ waadní cã́ac chah yeejép chãjni ã jʉmbipna caá. Pánihat dée pah yeéb yeejépwãdih ã yapbipna caá”, Jesús cã́acwãdih ã niijíp jĩ.
46 Páant Jesús queétdih ã naáwát pónih, caandíh míic wéheat tʉ́ʉt niijná, ã íin ã ʉ́ʉdwã biícdih jóocmant ĩt jʉyʉ́p wʉt jĩ. 47 Páant ĩ jʉyʉ́chah ennit, jwĩjeéh jʉmni Jesúsdih nin pah ã niijíp jĩ:
48 —Ma niiját tʉ́ina caá. Obohjeéhtih, ¿Dedh tigaá wã íin? ¿Det tigaá wã ʉ́ʉdwã? ã niijíp jĩ.
49 Páant niijnít, jwiít ã bohénitdih jʉ́ʉtnit, nin pah ã niijíp jĩ:
*12:1 Dt 23.25
*12:3-4 1S 21.1-6; Lv 24.9
*12:5 Nm 28.9-10
*12:7 Os 6.6; Mt 9.13
*12:11 Lc 14.5
*12:24 Mt 9.34; 10.25
*12:30 Mr 9.40
*12:31-32 Lc 12.10
*12:33 Mt 7.20; Lc 6.44
*12:34 Mt 3.7; 23.33; Lc 3.7
*12:34 Mt 15.18; Lc 6.45
*12:38 Mt 16.1; Mr 8.11; Lc 11.16
*12:39 Mt 16.4; Mr 8.12
*12:40 Jon 1.17
*12:41 Jon 3.5
*12:42 1R 10.1-10; 2Cr 9.1-12