6 Ne Ata Jisɔs ájɔ́gémbɔ aké ne ɛbwɔ́, “Pɔ ɛnyú dewú nkane muú defyá mémpané mpa yiná ajɔɔ́? 7 Ndɛre mémpané mpa ápoó mendée yina, nnó Ata Ɛsɔwɔ achɔɔ́ nyɛ gébé mampoó bɔɔ́ bi ájyá abi álile ɛta wuú utuú ne nwɔmésé? Alyágé nyɛ́ ɛbwɔ́ né ɛfwyale? 8 Kaáge, nnó Ɛsɔwɔ achɔɔ́ nyɛ gébé mampa mpa achyɛ ɛbwɔ́. Yɛ́mbɔ gébégé Maá Ntɛ Mekwaá akerege meso, nnó agɛne nyɛ́ bɔɔ́ bi áfyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ?”
15 Né gébé géfɔ́, bɔɔ́ fɔ ákpá ambáné kɔ́ áchwɔ́ ɛtá Jisɔs nnó anɛ́ré ɛbwɔ́ amu makpo ama ama ne ajé ɛbwɔ́. Baá utɔɔ́ bií ágɛ́gé ndɛre ɛbwɔ́ áchwɔɔ́, ányá ɛbwɔ́. 16 Jisɔs awúgé mbɔ, akú bɔɔ́ bimbɔ nnó áchwɔ́ ne baá bwɔ́. Ne ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bii aké, “Lyáge ambánékɔ́ áchwɔ́ ɛta wa, ɛkagé dégbɛ́ ɛbwɔ́ néndé gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege gelú ɛyigé bɔɔ́ abi álu ndɛre baá bina. 17 Ngarégé ɛnyú wáwálé nnó: muú yi álá kamé nnó Ɛsɔwɔ ábɛ́ mfwa wuú, nkane mamane kɔɔ́ wɔ́ akpɛ́né fɔ́ né gefwa jií.”
18 Muú kpaá fɔ achwɔ gií Jisɔs ake: “Ménlɛré melɔ́mélɔ́, mpyɛɛ́ mbɔ nnó ne mbɔ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́?”
19 Jisɔs agií ji ake, “Ulannó ɔkuú me muú melɔ́mélɔ́? Yɛ́ muú yi alɔ́mé metɔɔ́ apɔ́, ɛkosé Ɛsɔwɔ mbií ne alu melɔ́mélɔ́. 20 Pɔ́ ɔkage mabɛ́ Ɛsɔwɔ ayi áke, ‘ɛkagé ɔwá muú, ɛkagé ɔkwé ulɔ, ɔjogé ɛjo, ɛkagé ɔ́tɛ́né ntɛ́sɛ́ gebyɔ́. Ɔnyɛgé manwaá, nógé ntɛ wyɛɛ́ ne mmá wyɛɛ́’.”
21 Mende yimbɔ aké, “Nlɔ mambélé mabɛ́ yina mako tɛ dembáné.”
22 Jisɔs áwuúgémbɔ, ake ne ji, “Ɛ́la genó gema ɛyi ɔbɔɔ́ mampyɛ, cho, kpó unó byɛ́ uko ɔkáré ŋka yimbɔ mbaá bɔɔ́ gekpo, ne ɔ́lɔ́ mankwɔlé me. Mbɔgé ɔpyɛ́gémbɔ, ɔbɛɛ́ nyɛ ne gefwa né mfaánebuú.”
23 Mende yina awugé mechɔ́ ɛwé, byɔ úkɔré ji, alɔ mansomé gefwa jií.
24 Jisɔs agɛ́gé nnó metɔɔ́ ɛgɔɔ́ ji wɔ́, aké, “Ɛ́jweré ne muú ŋka akpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ. 25 Ɛ́lú wáwá nnó *mpɔ mashwɔne áshwá né ɛmbú ábyamé, ne nnó muú ŋka akpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ ágbárege.”
26 Bɔɔ́ abi awuú mechɔ ɛwé ágií áké, “Ne ndé muú yi abɔ nyɛ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́.”
27 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Genó ɛyi gepwɔgé ákwaá, gepwɔ́ fɔ́ Ɛsɔwɔ.”
28 Ne Pita ajɔɔ́ aké, “Gɛ́ ɛsé delyaá unó sé uko, dékwɔlege wɔ.”
29 Ajɔ́gé mbɔ, Jisɔs ake ne baá utɔɔ́ bií, “Ngarege ɛnyú wáwálé nnó muú ayi alyagé gepú jií, yɛ mendée wuú, yɛ baá bií, yɛ aŋmɛ́ bií, yɛ mma wuú ne ntɛ wuú gétúgé gefwage Ɛsɔwɔ, 30 abɛ nyɛ́ ne bɔɔ́ ne gejamégé unó né mme yina, upwɔ ɛbi ji abɔ alyaá ne abɛ nyɛ́ ne geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́ né mme ayi áchwɔ́ nyɛ.”
31 Né gébé gefɔ́, Jisɔs asɛ baá utɔɔ́ bií áfyaneápeá, ájyɛ tɛ́ne melu ɛwéchá, ɛfɛɛ́ alɔ mangaré ɛbwɔ́ aké, “Wuúge ɛsé dékwɔme mbɔ déjyɛɛ́ né Jɛrosalɛ, dekwɔnégé ɛ́wú, unó uko ɛbí bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ábɔ́ ásamé útaá Maá Ntɛ Mekwaá, ubɛ́ɛ nyɛ́ wáwálé. 32 Ásá nnó áfyɛ́ nyɛ́ ji né amú bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus, abi ájwyaáge nyɛ ji, áshyɛ́ ji, ákpóo ji matyɛ mmyɛ. 33 Átúlege nyɛ́ ji, ne áwá ji, yɛ́mbɔ ndɔ́ ɛ́lɛɛ́ ɛ́kwɔnégé, akwilége nyɛ né negbo.”
34 Yɛ́ ndɛre Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ, áŋgbá bií ákaá fɔ́ ula mechɔ́ ɛwíná wɔ́, ɛbwɔ́ álá tametame yɛ genó gema ágbaré né metɔɔ́ wɔ́.
35 Jisɔs aké akwɔnege né mekpó meti Jɛriko, muú amɛ nónómé fɔ, ajwɔ́lé né mapea meti akɔɔ́ ŋka. 36 Awúgé nkane gejamégé bɔɔ́ áwyále, ákóge, mende yimbɔ agií aké, Ndé mechɔ ɛchwɔɔ́?
37 Ágaré ji áké, “Jisɔs ayi Nasarɛt ne akóge.”
38 Mende yimbɔ awúgé mbɔ, alɔ mankálégé aké, “Jisɔs, mpyáne Dɛvid, gɛ́ me meshwɛ.”
39 Bɔɔ́ abi abɔ ájyɛ́ mbɛ, álɔ manyáné ji nnó akwéné mejɔɔ́. Ndɛre ányáne mbɔ ji, ɛ́lú ɛké áchyɛ́ lé ji ɛshyɛ nnó akálé kéŋké. Ne aké, “Mpyáne mfwa Dɛvid, nkpá wɔ geká, gɛ́ me meshwɛ.”
40 Jisɔs awúgé mbɔ atɛné, atɔ́ bɔɔ́ nnó ajyɛ́ achwɔ́ ne muú amɛ nónómé yimbɔ. Ɛbwɔ́ áchwɔ́gé ne ji, Jisɔs agií ji ake, 41 “Ndé genó wɔ ɔkɛ́lege mpyɛ́ ɛta wyɛ́?”
42 Ne Jisɔs aké ne ji, “Lɔ yɛ́ mangɛ́né. Ɔtoó mbɔ gétúgé ɔfyɛɛ́ metɔɔ́ wyɛ́ ne me.”
43 Tɛ́nétɛ́né yimbɔ alɔ mángɛ́né mbaá ne akwɔlege ji, ne afɛge Ɛsɔwɔ. Bɔɔ́ ako ágɛ́gé mbɔ, álɔ ntó mamfɛɛ́ Ɛsɔwɔ.
<- Lukase 17Lukase 19 ->